PG: Od roku 2025 jste součástí týmu lavinové výstražné služby v Institutu pro výzkum sněhu a lavin SLF. Proč nám neprozradíte, jak k tomu došlo: Jak jste se stal lavinovým předpovědníkem?
Práce lavinové výstražné služby mě zaujala už během studia meteorologie v Innsbrucku a mých prvních samostatných lyžařských túr. Po studiích mě to táhlo do Institutu pro výzkum sněhu a lavin SLF v Davosu. Doktorát jsem si udělal v oboru věčně zmrzlé půdy, ale téma lavin mě nikdy nenechalo v klidu.
Po svém působení v SLF jsem mohl získat mnoho zkušeností v oblasti řízení přírodních rizik v soukromém sektoru, zejména v oblasti lavin, což je pro mě přínosem i jako pro lavinového prognostika.
Když bylo vypsáno výběrové řízení na pozici v SLF, byla to vzácná příležitost splnit si dlouholeté přání. Pozice lavinového prognostika v sobě spojuje mou vášeň pro sníh, laviny a počasí. Zvláštností mé pozice je, že ji sdílím s dalším kolegou. SLF nám dalo příležitost skloubit rodinu a práci.
PG: Zajímal jste se o sníh vždycky? Co vás na něm fascinuje?
Již jako dítě jsem snil o životě a práci na horách. Od 11 let jsem jezdil alespoň jednou v zimě na lyžařský tábor a ve 13 letech jsem přemluvil maminku, abychom s horským vůdcem vylezli na Suldenspitze v údolí Vinschgau. Svou vášeň pro hory a sníh jsem tedy objevil už v raném věku.
PG: Jednou z nejznámějších služeb SLF je lavinový zpravodaj. Jaké úkoly máte kromě vydávání lavinového bulletinu? Jak si můžeme představit vaši každodenní práci?
Jelikož jsem součástí týmu teprve od ledna 2025, jsem stále ve fázi seznamování. Můj pracovní den v současné době vypadá následovně: zhruba od 10 hodin dopoledne pracuji na každodenním vyhodnocování lavinového rizika. Také píšu část bulletinu "Sněhová pokrývka a počasí". Hodnocení vychází z různých parametrů, jako jsou modely počasí, webové kamery, zprávy od pozorovatelů v terénu, lavinové události a počítačové modely. Mé hodnocení musí být hotové do 15 hodin, protože každý den mezi 15. a 15.45 hodinou se koná briefing, kde se projednává lavinový bulletin na další den, který pak vzniká do 17 hodin. Na brífinku se schází tým ve službě, který se skládá ze tří lidí: začátečník (který je ve službě po určitou dobu nový), hlavní lavinový předpovědník a člověk, který zajišťuje rezervu. Před brífinkem každý ze tří prognostiků ve službě samostatně zadá do systému své hodnocení lavinového nebezpečí (oblasti se stejným stupněm nebezpečí, lavinový problém, expozice a nadmořská výška). Jednotlivá hodnocení jsou na briefingu prodiskutována. Rozhodnutí ve prospěch hodnocení se pak přijímá většinovým hlasováním. Poté se napíše popis nebezpečí pro danou oblast - pracujeme s textovými moduly z katalogu vět. Výhodou je, že text je zde automaticky a bez prodlení přeložen do francouzštiny, italštiny a angličtiny. Lavinový zpravodaj je pak zveřejňován denně v 17 hodin. Ranní aktualizace lavinového bulletinu, která se vydává v 8 hodin ráno, probíhá v současné seznamovací fázi pouze v napínavých situacích, kdy jsem přítomen já (např. hodně čerstvého sněhu) - a s mým hodnocením se zatím ne vždy počítá, ale to se od dubna změní.
Kromě vydávání bulletinu jsme také kontaktním místem pro média. Denně například poskytujeme rozhovory o lavinové situaci následující den ve švýcarském rádiu SRF 1. Na tyto rozhovory si musím zvyknout, stále jsem před každým rozhovorem velmi nervózní, ale pomalu se dostávám do rutiny.
PG: Lidé se nějak domnívají, že lavinové výstražné službě stále dominují muži. Jak jste se do týmu dostala jako žena? Musela jste se nejprve osvědčit?
Všeobecně platí, že v lavinové a sněhové branži dominují spíše muži. SLF je však v tomto ohledu již několik let poměrně dobře organizovaná: se mnou jsou nyní v týmu tři ženy (od června čtyři) a šest mužů. Zatím jsem neměla pocit, že být ženou je nevýhoda nebo že bych se musela osvědčovat. Všichni se velmi dobře doplňujeme.
PG: Je v lavinové výstražné službě také otázka klimatických změn?
Při přípravě bulletinu je pro nás důležité zejména počasí a klima je spíše druhořadým hlediskem. Klimatické změny se ale samozřejmě projevují tím, že díky teplu je ve středních a nižších polohách méně sněhu. Například laviny z mokrého sněhu se také častěji objevují uprostřed zimy, a to nejen na jaře.
