PowderPeople | Hoji

LH: Vývoj výbavy je dnes velkou součástí vaší kariéry, že?

EH: Jo, je to nejlepší! To je to, co chci dělat.

Vypadá to, že s Fritzem momentálně pracujete spíš na botách než na vázání? Bude časem další sada vázání s Hojiho aprobací, nebo jste s vázáním po Beastu skončili?

Ano, v současné době'e jde spíš o boty, ale časem musíme znovu řešit vázání. Bylo by super udělat něco s Fritzem. Jsme dobří přátelé. Rád mě učí a mentoruje. Rád učí každého, kdo poslouchá, co říká! Má spoustu skvělých nápadů, například se starými patenty, jejichž platnost vypršela a které se teď dají volně používat. Já osobně'ně nemám inženýrské schopnosti ani odborné znalosti, abych mohl vazbu skutečně postavit. Můj příspěvek by byl spíše na uživatelském rozhraní a testování výkonu. Fritz říká, že je'čas, aby mladí lidé udělali něco dobrého, ale já si myslím, že využití jeho zkušeností by bylo klíčem k posunutí rozhraní pro zavádění vazeb dopředu, což je to, co je třeba udělat.

Nějaký názor na nové hybridní systémy vázání, které se dostávají na trh?

Stejně jako tech a alpské systémy mají svá pro a proti. Blíží se k něčemu dobrému, ale hybridní vázání se koncepčně moc neposouvají a jejich mechanika je komplikovaná. Na hybridní systémy se teď hodně tlačí, protože existuje spousta bot, které mají vložky a jsou slušné na chůzi i lyžování. Boty jsou motorem tohoto vývoje.

Spousta lidí si kupuje hybridní vázání, protože boty jsou pohodlné a je to něco jako mít SUV. Koupíte si myšlenku, že byste jednoho dne mohli jezdit na skialpech. Hybridní vázání tak nahrazují rámová vázání. Spousta lidí si je koupila a nikdy neměla ani lyže, ale líbila se jim myšlenka, že možná jednou budou jezdit na skialpech.

A co'vás čeká dál, pokud jde o vývoj bot?

V posledních šesti letech jsme se s Fritzem do tématu bot opravdu ponořili a získali jsme spoustu cenných zkušeností. Myslím si, že bota Hoji je dobrý produkt, ale když se na ni dívám nyní, vidím mnoho možností, jak by mohla být lepší. Čím víc na tom pracuji, tím víc vidím, jak by se dala vylepšit.

Jak bys ji vylepšil, kdybys měl neomezený čas a zdroje?

Přál bych si, abychom mohli udělat úplný restart a nebyli spoutáni stávajícími formami. To by umožnilo více se zaměřit na technické koncepty a konstrukční prvky a zároveň upřednostnit hmotnost, pružnost a celkový výkon.

Měl snowboarding vliv hlavně na myšlení, nebo šlo také o design lyží a nové tvary?

Snowboarding přinesl twin tipy a širší tvary lyží. Myslím, že rocker a taper přišly z lyžování. Já osobně jsem se'nedíval na tvary snowboardů a nevycházel jsem z nich. Pro mě to bylo o vyzkoušení několika věcí a naučení se, co funguje. Samozřejmě už nadnášení širších lyží a to, že jsem měl twin tipy, byla obrovská změna. Bez snowboardingu bychom všichni pořád dělali skokové oblouky a roztažené orly!

Chceš říct, že tě nebaví dělat skokové oblouky a roztažené orly?

No, já to pořád umím! To je právě ono, naše věková skupina má štěstí, protože jsme se učili na tradičních lyžích a museli jsme se zdokonalovat. Teď můžete využít výhod nového vybavení a mladší lidé se už nikdy nenaučí lyžovat stejným způsobem. Lyže jsou tak snadné a tak dobré, že lidé mohou jezdit, kam chtějí, aniž by museli být super dobří lyžaři. Díky tomu se tento sport stal mnohem zábavnějším a přístupnějším pro spoustu lidí. Je to dobré i špatné.

Co je na tom špatné?

Jsem zaujatý a starý křupan a rád vidím lidi, kteří umí jezdit pod úhlem a mají spíš klasický styl lyžování, což už vlastně není nutné. Pokud jsi tomu byl vystaven, když jsi vyrůstal, myslíš si, že je to správný způsob, ale nevím, jestli je to skutečně správný způsob. Je úžasné sledovat začínající sportovce a vidět, co všechno je možné. Pořád na to myslím. I kdybych mohl své mladší já přenést z počátku roku 2000 do současnosti, ani zdaleka bych se nepřiblížil špičkové úrovni, na které jsou lidé nyní.

---> pokračování na další straně

Sleduješ FWT?

Jo, s Jen ho sledujeme pořád, protože trénuje freeridový tým tady ve Whistleru. A já'jsem dobrý kamarád Markuse Edera, takže mu vždycky fandím. Mám k závodníkům velký respekt. Opravdu se snaží v ne zrovna ideálních podmínkách. Tam se nedá nic předstírat.

Myslíš si, že kdyby ti teď bylo 25 let, byl bys na tour?

Snad ne! Já'nejsem moc soutěživý člověk. Pár soutěží jsem absolvoval, ale nikdy jsem se do toho pořádně nedostal. Vždycky se mi líbila představa volnosti a hledání hor a terénu. Je to jako vytvářet si vizi. Je to jiný proces, než když jdete na soutěžní místo, kde máte stanovený den a čas a někdo řekne: "Jdi!" a pak máte deset vteřin na to, abyste šli. Dovednosti jsou velmi podobné - řekl bych, že soutěžní věci jsou asi ještě těžší - ale zkušenost je jiná.

Je možné, aby se někdo, kdo nyní začíná, vyhnul soutěžní scéně? Když je vám dvacet a chcete se stát profesionálním lyžařem, jak na to dnes jdete?

Myslím, že je to'těžší i jednodušší než kdykoli předtím. Díky technice je to tak snadné - POV kamery a drony, dokonce i pouhé mobilní telefony se staly tak dobrými a dostupnými. Pokud jste opravdu fenomenální lyžař se spoustou talentu, můžete si udělat skvělé sestřihy sami, už nepotřebujete velké filmové společnosti. Důvodem, proč je to těžší, je to, že to může dělat každý. Množství dobrého obsahu je tak vysoké, že je snadné se v té změti ztratit.

Kdybyste sám znovu začínal, udělal byste něco jinak?

To'je těžké. Měl jsem velké štěstí a kliku. Opravdu se mi dařilo dobře. Když se ohlédnu zpět, asi by mi pomohlo naučit se trochu víc o podnikání, smlouvách a marketingové stránce věci. Spousta mých vrstevníků v podobné kategorii a věkové skupině měla sportovní marketingové agenty a celkově byli trochu organizovanější. Mít profesionála, který vás bude propagovat a sdělovat hodnotu, kterou přinášíte společnostem z hlediska zviditelnění, může být velmi užitečné. Nikdy jsem o těchto věcech nechtěl moc přemýšlet, protože když se daří a všechno je dobré, chcete si prostě jen zalyžovat.

Takže jste byl vždycky sám sobě manažerem?

Ano, rozhodně.

Řekl byste, že jste se v branži prosadil? Podařilo se vám to, co jste si jako teenager předsevzal?

Myslím, že ano. Měl jsem obrovské štěstí. Vzpomínám si, jak jsem skončil se závodním lyžováním a viděl všechny ty skvělé nové věci, twin tipy a úžasné lyžařské filmy - to byl prostě můj sen. Chtěl jsem se prosadit jako akční sportovec v lyžařských filmech. A tady jsme o dvacet let později a já to pořád dělám. Nezabil jsem se, nejsem moc zlomený. Takže jo, asi jsem to dokázal.

Pracovně cestujete pořád. Zdá se, že stále více profesionálních sportovců se zasazuje o uvědomění si klimatických změn a o to, aby se méně létalo - přemýšlíte o tom?

Ano i ne. Jako profesionální sportovec jsem prožil ten nejkrásnější život ve sportu, který se vlastně ani nepotřebuje. Je to neuvěřitelně privilegovaný život bílého člověka z prvního světa. Je pro mě těžké říkat lidem, aby necestovali, a zároveň jim říkat, aby si kupovali všechny ty plastové věci, které vyrábějí moji sponzoři. Mám velký respekt k organizacím jako POW a lidem z průmyslu, kteří nasazují krk. Ale já sám tam tak nějak ještě nejsem, nevím, jak sladit svůj život s tímto poselstvím. Jako jednotlivec se snažím dělat, co můžu, ale mám kariéru, kterou mám. Musím dělat svou práci. Nejsem si jistý, jaká je odpověď. Svět bude potřebovat velké změny. Možná, že pandemie bude svého druhu otvíračem očí, aby všichni udělali velký krok zpět.

Děkuji, že jste si udělal tolik času na rozhovor. Je ještě něco, co bys chtěl říct na závěr?

Měli bychom být pozitivnější!

Více pozitivní k životu obecně?

Jo.

Měli bychom být pozitivnější.