Společný jazyk jako základní požadavek pro lavinová varování
Na rozdíl například od Rakouska je zpráva o lavinové situaci pro celé Švýcarsko sestavována centrálně v Davosu. Přestože lavinoví předpovědní pracovníci v Davosu mohou získat přibližný přehled o situaci na základě údajů z meteorologických stanic, hodnocení a zpětná vazba od sítě lidských pozorovatelů, kterou SLF udržuje po celém Švýcarsku, jsou přinejmenším stejně důležité jako automatická měření.
Existují různé typy pozorovatelů SLF, kteří vytvářejí různé údaje: pozorovatelé v rovinatém terénu denně měří čerstvý sníh a výšku sněhu, provádějí různá pozorování pro posouzení lavinového nebezpečí a pravidelně kopou profily ve vymezených měřicích polích v rovině. Hlavním cílem je zde pokračovat v hodnotných, dlouhých časových řadách měření. V extrémních situacích, kdy není možné provádět měření sněhové pokrývky jinde, lze navíc ještě využít profily v rovinném terénu.
Vybraní horští vůdci hlásí svá pozorování z terénu prostřednictvím speciálně vyvinuté aplikace, pomocí které mohou svá hodnocení sdělovat SLF a vyměňovat si informace mezi sebou. Kromě obecných postřehů, například o znacích nebezpečí nebo vývoji počasí, zaznamenávají pozorovatelé vrstevnicové profily, provádějí testy stability a předkládají hodnocení rizik. Pozorování a hodnocení nebezpečí ze svých regionů hlásí také pracovníci lyžařských středisek a lavinových služeb.
Zejména u hodnocení nebezpečí není tak snadné na jedné straně přesně vyjádřit, co chcete říci, a na druhé straně správně interpretovat vyjádření ostatních. Jakou úroveň bych dnes uvedl? Proč? A souhlasí mé hodnocení s bulletinem? Pokud pozorovatel A hlásí, "dnes je nebezpečno", může tím myslet něco úplně jiného než pozorovatel B.
Ve studii výzkumníků SLF Franka Techela a Jürga Schweizera byly tyto rozdíly podrobněji analyzovány: vyhodnocení 10 000 místních hodnocení úrovně nebezpečí pozorovateli SLF ukazuje, že pozorovatelé se ve 22 % případů neshodují, a to ani na krátkou prostorovou vzdálenost. V 76 % případů se hodnocení místní úrovně nebezpečí pozorovateli shodují s hodnocením bulletinu, ačkoli mezi jednotlivými pozorovateli jsou zřetelné rozdíly - někteří trvale hodnotí nebezpečí výše nebo níže než jiní. Určité rozdíly existují i mezi jednotlivými skupinami pozorovatelů. Například pozorovatelé v terénu a zaměstnanci lyžařských středisek mají tendenci hodnotit nebezpečí výše než pozorovatelé, kteří se sami pohybují ve volných lyžařských oblastech (horští vůdci, zaměstnanci SLF).
Aby se tyto rozdíly vyrovnaly, stojí nyní účastníci školení SLF "Pozorování a posuzování", všichni pozorovatelé pro SLF, v seminární místnosti se svými kartotéčními lístky.
Někteří jdou cílevědomě na svá místa, jiní váhají, radí se, porovnávají lístky a pak se připojí k jedné ze skupin. Nakonec je výrazně více lidí na levé straně místnosti, na nižších stupních ohrožení. Jen několik lidí má pocit, že patří do stupňů 4 a 5.
Vedoucí kurzu Lukas Duerr prochází karty jednu po druhé, dokud se skupiny správně neseřadí a na každém stupni nebezpečí není 5 lidí. Obecné poznání z tohoto cvičení zní: "Není to až tak jasné, ale na druhý pohled logické."
Z cvičení je zřejmé, jak důležité je jednotné chápání definic úrovní nebezpečí, a podtrhuje Duerrův požadavek vždy co nejpodrobněji zdůvodnit hodnocení nebezpečí a najít pro to jednotný jazyk. Dnes je to nebezpečné" se stává "dnes je to nebezpečnější než včera, protože se vytvořila čerstvá závěj sněhu. Mohly by se objevit následující poplašné zprávy..." Ti, kdo vydávají hodnocení nebezpečí, včetně stupně nebezpečí, by se mohli v budoucnu pečlivěji zamyslet nad rozdílem mezi "typickým" a "častým", nebo mezi "laviny jsou možné" a "laviny se dají očekávat".
Lezecká čtveřice vs. dopravní čtveřice
Další bod programu ukazuje, že i chápání míry nebezpečí se může v čase měnit. Duerr představuje mapu alpského regionu, která ukazuje, jak často se v jednotlivých zemích a výstražných oblastech používá hlavní stupeň nebezpečí. Zdá se, že Švýcarsko je jakýmsi ostrovem. Zvláště ve Francii je stupeň major přiřazován relativně často, ale i většina ostatních alpských zemí používá stupeň 4 znatelně častěji než Švýcarsko.
Tyto rozdíly nelze vysvětlit pouze rozdíly ve sněhové pokrývce, ale jsou způsobeny rozdílným vnímáním významu tohoto stupně. Používání 4. stupně nebezpečí bude v blízké budoucnosti jistě zaměstnávat i skupinu EAWS (Evropská lavinová výstražná služba).