Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Zítřejší sníh

Zítřejší sníh | Moritz Nachtschatt z POW Austria o svém zítřejším sněhu

Jak vypadá zítřejší sníh?

20. 12. 2021
Lisa Amenda
Zítřejší sníh má mnoho tváří. A protože si budoucnost zimních sportů nemůžeme a ani nechceme představovat sami, autorka PowderGuide Lisa hovořila s Moritzem Nachtschattem, výkonným ředitelem rakouské společnosti Protect our Winters, o tom, co POW dělá pro budoucnost tohoto sportu, proč jsou jednodenní túry všechno, jen ne klimatické a jak budou vypadat lyžařská střediska v roce 2050.

PG: Moritzi, jsou zimní sporty, jak se provozují dnes, stále aktuální?

MN: Dobrá otázka, musím odpovědět záporně. Mnoho lyžařských středisek stále odmítá uznat a akceptovat tento problém, ale na druhou stranu existuje mnoho a mnoho pozitivních příkladů. Proto si myslím, že zimní sporty jdou vcelku s dobou.

Myslím si, že hodně záleží na samotné komunitě a že my, jako koncoví spotřebitelé a uživatelé, se musíme na sebe dobře podívat a informovat se. Vždyť 70 procent emisí při běžném lyžařském dni je způsobeno cestou do střediska a zpět. A je zkrátka na nás, abychom se do lyžařských středisek dostávali co nejvíce veřejně. Pak lyžování nebude zdaleka tak škodlivé, jak si mnozí myslí.

Byl byste stejně jako DAV zastáncem delší dovolené na horách a méně jednodenních výletů?

Určitě. Nemám z hlavy čísla, ale nedávno jsem viděl zajímavou statistiku, podle které se počet přenocování v Tyrolsku od roku 2005 zvýšil celkově o 6 procent, ale příjezdy a odjezdy jednodenních turistů vzrostly o více než 20 procent. To ukazuje, že se dovolená stále zkracuje a lidé prostě mnohem častěji cestují tam a zpět. Týdenní rodinné lyžařské dovolené jsou zřejmě stále vzácnější.

Řekl byste, že jsou zimní sporty do jisté míry ohroženy?

Zimní sporty jsou jednoznačně ohroženy. Stačí se podívat na čísla: Pokud budeme pokračovat tak jako dosud, zůstane v Rakousku do roku 2100 jen 50 procent ledovců. Bude jen otázkou času, kdy zmizí všechny. Jedno lyžařské středisko v Dolním Rakousku by už mělo být zavřené, protože sníh už není zaručený a není rentabilní, protože při vysokých teplotách už nelze vyrábět umělý sníh. Země a regiony jako Rakousko, Švýcarsko, Jižní Tyrolsko a jižní Německo musí mít zájem na zastavení tohoto vývoje. Zejména Rakousko jako lyžařská země par excellence musí jít příkladem. Začíná to u těch, kterých se to bezprostředně týká - u lyžařských středisek a průmyslu.

Je to také důvod, proč se Chraňme naše zimy angažuje v zájmu budoucnosti zimních sportů?

Nejsme úplní altruisté a chceme samozřejmě chránit zimu také proto, že chceme chránit naše oblíbené koníčky. Všichni milujeme lyžování a snowboarding a chceme, abychom to mohli nabídnout i našim dětem a vnukům.

Jaké jsou v tomto ohledu konkrétní cíle POW Austria? V minulosti jsme chtěli především vytvářet povědomí, což konkrétně znamená, že každý jednotlivec může něčím přispět. Nyní jsme se přesunuli k politickým kampaním a stále je před námi několik zásadních rozhodnutí, která ovlivňují rakouskou spolkovou vládu. V současné době se projednává eko-sociální daňová reforma s daní z CO2 a také rakouský zákon o ochraně klimatu, který se už více než rok odkládá, protože jeho platnost skončila v roce 2020. Tento zákon také vytvoří potřebné rámcové podmínky pro naši práci.

Mezi naše konkrétní opatření patří například otevřený dopis, pod který jsme shromáždili podpisy téměř všech relevantních firem z odvětví zimních sportů, od Kästle po Atomic, Fischer, Hagan, Scarpa Austria, Blue Tomato a Burton, a ve kterém společně požadujeme po spolkové vládě ambiciózní cíl v oblasti ochrany klimatu. Především alespoň 65procentní snížení emisí CO2 do roku 2030 jako prozatímní cíl, aby se do roku 2040 skutečně stala klimaticky neutrální, jak plánuje vláda. To je pro vládu samozřejmě vítaný a velmi ambiciózní cíl, ale se současnými opatřeními není ani zdaleka dosažitelný.

Zítřejší sníh
presented by

Máte kromě otevřeného dopisu nějaké další konkrétní cíle do budoucna?

Z důvodu výluky jsme bohužel nemohli dopis předat podle plánu. Určitě máme i další cíle, ale nemůžeme pracovat na všem najednou, proto často spojujeme síly s jinými nevládními organizacemi a podporujeme například požadavky klimatického referenda. Jsme také aktivní v rakouské klimatické alianci. Plány máme i na příští rok, ale ještě jsme je nedokončili.

Jedním z vašich cílů a kréd je "pokrok místo dokonalosti". To bývá v souvislosti s vašimi sportovci často kritizováno. Proč?

POW US má krédo "Imperfect advocacy" a pro nás se to vlastně velmi vhodně překládá jako "pokrok místo dokonalosti". To se táhne prakticky celým naším způsobem práce a začíná u Aliance sportovců, tedy u našich ambasadorů. Zároveň je to také často bodem útoku. Mnozí sportovci jsou zpočátku sami skeptičtí, protože říkají: "No jo, ale já se živím cestováním po celém světě". Obvinění také často přichází zvenčí: chcete být organizací na ochranu klimatu a zároveň s sebou máte sportovce, kteří létají po celém světě. Ale to to jen shrnuje. Možná cestují po světě, ale je to jejich práce, takže se snaží žít co nejudržitelněji i v soukromém životě a šetřit CO2, kde se dá. Mnohem důležitější pro nás je, že tito lidé svým dosahem dávají pozitivní příklad ve své komunitě.

V jakých oblastech práce se toto krédo prolíná vaší organizací?

Spolupracujeme také s mnoha obchodními partnery a základním předpokladem je pro nás ochota ke změně a k udržitelnému podnikání. To je pro nás první a nejdůležitější krok a pak také rádi propojíme firmy s profesionálními manažery udržitelnosti a vypracujeme promyšlenou strategii udržitelnosti. Tímto způsobem se domácí průmysl může krok za krokem stát udržitelnějším. V Rakousku závisí na zimní turistice spousta pracovních míst a díky naší podpisové kampani jsme si uvědomili, že mnoho lidí pochopilo, že je nejvyšší čas něco udělat.

Dalším z vašich cílů je dosáhnout čisté nuly do roku 2050. Proč nestačí klimaticky neutrální, proč musí být čistá nula?

Existuje mnoho různých přístupů: Klimaticky neutrální můžete být bohužel i tehdy, když si například kompenzujete vlastní emise CO2 sázením stromů nebo nákupem certifikátů CO2. To ovšem nic nemění na tom, že způsobujete stejné množství CO2. Jsme jednoznačně proti kompenzaci. Podle našeho názoru může jít pouze o přechodné řešení, protože z dlouhodobého hlediska musíme emise CO2 snížit, abychom mohli najít skutečně globální řešení v dlouhodobém horizontu.

Nedomníváte se, že rok 2050 je již poměrně pozdě?

Jistě, čím dříve, tím lépe. Mnoho zemí si již tento cíl stanovilo dříve. Například Rakousko chce být klimaticky neutrální do roku 2040. V zásadě si myslím, že je pro nás ještě možné dosáhnout obratu. Kdybych v to nevěřil, pak bych zde byl na špatné pozici. Domnívám se však, že je to v globálním měřítku nereálné dříve než v roce 2050.

Mohou být milovníci zimních sportů lepšími klimatickými aktivisty?

Neřekl bych, že plošně, ale samozřejmě má pobyt na horách hodně výhod. Právě tam někdy vidíte změny jako první. A myslím, že čím dříve si změn sami všimnete, tím větší máte motivaci něco změnit. Ale to neznamená, že jsme lepší klimatičtí aktivisté. Stačí se podívat na naši osobní ekologickou stopu a porovnat ji s někým z globálního Jihu. Takže i my máme povinnost něco dělat. Klimatická krize by bez průmyslových zemí neexistovala.

Zůstaňme u roku 2050: jak budou podle vás vypadat zimní sporty v budoucnosti?

Musíte být realisté a říct, že v lyžařských střediscích pod 2 000 metrů už nebude možné lyžovat a ani umělý sníh tomu moc nepomůže. Doufám, že lyžování bude možné až do roku 2050 a dále.

Co pro to budeme muset udělat - jako společnost i jako jednotlivci?

Jistě budeme muset najít nová řešení v té či oné oblasti. Jak jsem již uvedl, 70 % emisí při průměrném dni lyžování je způsobeno cestou do střediska a zpět. Samotná lyžařská střediska budou do té doby soběstačná a budou si vyrábět vlastní energii. Vodu používanou k umělému zasněžování lze recyklovat, což v určité míře existuje již dnes. Zároveň se vše stane energeticky úspornějším a budou existovat i alternativy pro rolby.

Mnoho jistě záleží na průmyslu, ale také na společenských změnách, zejména na přechodu k veřejné dopravě. Co mi na tom opravdu vadí, je to, že mnoho lidí to stále ztotožňuje s tím, že se bez ní obejdou. Pokud už nemůžete cestovat do lyžařského střediska autem, pak už nejste tak nezávislí. Ale takhle byste se na to dívat neměli: Pokud si například rodina z Amsterdamu nebo Berlína vyjede na týden zalyžovat do Montafonu a cestuje vlakem, dělá tím něco dobrého nejen pro sebe, ale i pro klima. Od chvíle, kdy nastoupí do vlaku, si mohou prakticky odpočinout.

Je samozřejmě potřeba mnoho dalších změn. Pro zimní sporty je to však jeden z rozhodujících bodů. Jídlo na chatách možná také, ale dostat se tam je určitě ta největší páka. Reálně si přeji, abychom dosáhli společenské změny a abychom mohli lyžovat ještě v roce 2050 a naši vnuci v roce 2100.

To je skvělé slovo na závěr. Moc vám děkuji za rozhovor.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

Zítřejší sníh
presented by