Zítřejší sníh | Na cestě v prostředí divokých zvířat

V zásadě žádný problém, místa je dost pro všechny. Je však nezbytné, abychom dbali pravidel "pohostinnosti" a projevili určitou míru ohleduplnosti k potřebám našich zvířecích sousedů, zejména v zimě, kdy mohou být podmínky pro zvířata životu nebezpečné.

Ale proč přesně bychom měli v chladném období věnovat zvláštní pozornost volně žijícím zvířatům? Proč zřizujeme dobrovolné klidové zóny pro volně žijící zvířata a úředně předepsané zakázané oblasti? Proč bychom se měli vyhýbat hřebenům a odfouknutým větrným hranám? Protože zima je pro zvířata ve volné přírodě nejtěžším obdobím roku. Celý jejich roční cyklus a různé důmyslné strategie jsou přizpůsobeny tomuto kritickému období - musí přežít. Některá si oblékají hustou zimní srst nebo opeření, jiná upadají do letargie nebo hibernují. Pro všechny to však znamená šetřit energií, kde se dá. Zejména to však znamená, že energeticky úsporný let je špatný!

Krátký exkurz do biologie a fyziologie našich životních partnerů nám může pomoci pochopit některá doporučení.

V horském lese žije jelenovitá, tedy jelen, kráva a mládě. Tato zvířata jsou velmi polarizovaná, protože na jedné straně jsou přikrmována, tj. je o ně pečováno, a na druhé straně jsou střílena. Proč bychom tedy měli brát ohledy na lovecké trofeje? Často se objevuje obvinění, že jde pouze o vlastní zájem myslivců.

Původně byli jeleni typickými obyvateli lužních lesů. Naše osídlení a stavební činnost však tento druh zvěře vyhnala z údolí do horských lesů. Díky určitým adaptačním strategiím se nyní dokáže vyrovnat i s tamními někdy nehostinnými podmínkami. V zimě se řídí heslem "Žádný špatný krok!".

Tito ptáci sice nepřežívají zimní spánek jako svišť nebo medvěd, ale s výjimkou tetřeva hlušce přežívají chladné období ve sněhových jeskyních, které si sami vyhrabali. Ty se obvykle nacházejí v blízkosti křovin a zakrslých keřů. A právě takovým místům je třeba se za každou cenu vyhnout. Tetřev hlušec nebo tetřev hlušec se téměř jistě zdržují pod rozbředlým sněhem v jejich okolí a také se snaží udržet svou energii na minimu. Až na pár výhonků a jehličí zde nemají mnoho rostlinné potravy a opuštění nory je pravděpodobně bude stát nějaké úsilí. Mikroklima, které si vytvářejí, je natolik optimální, že teplota uvnitř může být o několik řádů vyšší než teplota venku. Za silných mrazů tráví zvířata v jeskyni i více než 20 hodin. Přesto svůj útulný příbytek opouštějí, zejména v ranních a večerních hodinách, při hledání potravy. Časté vyplašení při hledání potravy nebo dokonce při opouštění nory může mít vliv na reprodukční úspěch těchto druhů, které si mohou ukládat jen velmi malé zásoby energie, na jaře následujícího roku nebo v nejhorším případě znamenat smrt.

• Síť a hřeben jsou stanovištěm ptačího zobu, kamzíka a kozorožce; zdržujte se zde pouze po východu slunce, zejména uprostřed zimy, a vyvarujte se pobytu po západu slunce.

• Stromořadí je stanovištěm tetřeva hlušce. Překračujte ji v přímé linii a udržujte co největší odstup od skupin stromů i jednotlivých stromů.

• V lese žije tetřev hlušec a jelen evropský. Proto volte výstupy a sestupy po obvyklých nebo značených lyžařských trasách.

Kamzíci sice nemají tak propracované strategie jako některá jiná zvířata, ale i oni jsou nuceni v zimě pečlivě organizovat své energetické zásoby. U kamzíků je pro délku a intenzitu únikové vzdálenosti rozhodující rychlost nájezdu. Kamzíci také reagují mnohem citlivěji na aktivity v terénu než na aktivity na silnicích, stezkách, cestách nebo běžeckých tratích. Kamzíci reagují obzvláště citlivě na hluk a psy, přičemž útěková vzdálenost je dlouhá a vyčerpávající.

• Proto mějte svého psa na vodítku a vyhněte se zbytečnému hluku na túře.

Jako milovníci zimních sportů jsme hosty v domově divokých zvířat. Měli bychom si uvědomit, že ne všude a vždy jsme stejně vítáni. Respektujícím chováním můžeme zabránit utrpení zvířat a přispět k jejich ochraně. Přesto se však můžeme bavit a užívat si zimní krajinu.