V roce 2015 vyslalo Greenpeace osm týmů do Chile, Číny, Itálie, Švédska, Norska, Finska, Ruska, Turecka, Slovenska a Švýcarska, aby odebraly vzorky sněhu a vody. Nezávislá laboratoř tyto vzorky analyzovala a ve všech zjistila stopy PFC. Koncentrace byly v Evropě o něco vyšší než v Asii nebo Andách, přesto se okamžitě ozvaly protesty ze strany outdoorového průmyslu.
Vždyť my, milovníci outdooru a zimních sportů, jsme vlastně protimluv. Chodíme ven, protože jsme rádi v přírodě, užíváme si svobody a nedotčené přírody, a přitom si kus této nedotčené přírody odnášíme. Někdy více, někdy méně. Často se můžeme snažit co nejméně ovlivňovat a například si s sebou vzít odpadky, vyhýbat se sestupu z vyšlapaných cest nebo si dokonce cestu kompenzovat. To se však stává obtížným, pokud si svůj vliv ani neuvědomujeme a neuvědomujeme si, že po sobě něco zanecháváme. Například chemickou stopu, která po nás zůstává mnoho a mnoho let.
Co jsou to PFC?
Takovou stopu po sobě zanecháváme pomocí perfluorovaných a polyfluorovaných chemických látek, zkráceně PFC. Za touto zkratkou se skrývá více než 800 různých látek, PTFE je jen jedním z mnoha příkladů. Přitom žádná z těchto látek se nenachází v přírodě, ale je antropogenní, tedy vyrobená člověkem. PFC se skládají ze základní struktury atomů uhlíku a připojené atomy vodíku jsou částečně nebo zcela nahrazeny atomy fluoru. Pokud jsou původní atomy vodíku zcela nahrazeny fluorem, označují se jako perfluorované. Pokud jsou nahrazeny pouze částečně, nazývají se polyfluorované. To je také název chemické skupiny. Často se používá termín PFC s dlouhým a krátkým řetězcem, protože uhlíkové řetězce se vyskytují v různých délkách. Například jako C8 (řetězec o osmi atomech uhlíku) nebo C6 (řetězec o šesti atomech uhlíku). Navíc při připojení fluoru k páteři uhlíku vzniká jedna z nejstabilnějších sloučenin v organické chemii. A právě to činí PFC tak výjimečným.
