Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Zítřejší sníh

Zítřejší sníh | Sharing is caring - měli bychom půjčovat lyže častěji?

Ekonomika sdílení ve světě zimních sportů

30. 01. 2023
Lisa Amenda
Lyže, boty, oblečení, nouzové vybavení: do zimních sportů dorazila ekonomika sdílení. Jak ale tyto služby fungují a kdy má smysl si je pronajmout? A může to být udržitelná alternativa k nákupu?

"Všechny hlavní společenské problémy jsou spojeny s konceptem vlastnictví," píše Eric Holthaus ve své knize "Země budoucnosti". Boom. Přímo jako úder kladivem. Čau, nové lyže. Sbohem, lyžařské oblečení. Sbohem, vlastní auto. Pokud jde o auta, asi se shodneme na tom, že ne každý je musí vlastnit. Že v některých městských spádových oblastech, a to i v Německu, je možné nejen přežít, ale i zvládnout každodenní život a volnočasové aktivity pomocí veřejné dopravy. Jinak existují také systémy sdílení automobilů. Měli bychom si však nyní také půjčovat lyže? A boty? Nebo v určitém okamžiku přestane mít sdílená ekonomika smysl?

Sdílená ekonomika v zimních sportech

Půjčovny lyží a bot jsou již dlouho k dispozici v lyžařských střediscích a sportovních obchodech. Je to součást lyžování a dnes už je to samozřejmost. Pokud na lyžích strávíte jen pár dní v roce, nemusíte nutně mít drahé vybavení ve sklepě. Lyže z půjčovny jsou vždy perfektně navoskované a na lyžařskou dovolenou mohu vyrazit s lehkým zavazadlem. To samé by ale mělo platit i pro lyžařské oblečení, nebo ne? Pokud lyžuju jen pár dní v roce, nemá příliš smysl věšet drahé oblečení do skříně, nebo ano?

Zítřejší sníh
presented by

Tuto otázku si nekladu jen já, ale i stále více výrobců oblečení. Zejména Pyua a Schöffel. Generální ředitel společnosti Pyua Stefan Mohr vysvětluje: "Půjčovna Pyua je pro nás dalším způsobem, jak podpořit povědomí k uvážené spotřebě. Podle principu sdílené ekonomiky chceme naše oblečení zpřístupnit všem spotřebitelům. Prostřednictvím našeho konceptu půjčovny dáváme lidem nejen možnost vyzkoušet si naše inovativní a recyklovatelné oblečení, ale také společně efektivněji využívat naše zdroje." Prostřednictvím webových stránek výrobce oděvů si lze pronajmout dva různé outfity. Bundy jsou k dispozici od 69 eur, kalhoty od 59 eur a polobotky od 39 eur. Minimální doba pronájmu je čtyři dny. Vyzkoušel jsem si systém a půjčil si střední vrstvu. Čtyři dny. 39 eur a opakovaně použitelný balíček za dalších 2,50 eura. Přidala jsem ho do svého digitálního nákupního košíku a za dva dny mi bunda dorazila do schránky. Na zkoušku mě doprovází v každodenním životě. Na konci doby pronájmu mi Pyua pošle potvrzení o poštovném DHL a já mohu bundu poslat zpět. Pyua ji vyčistí a vrátí do půjčovního cyklu.

Tímto heslem se řídí i společnost Schöffel, která chce svou půjčovnou usnadnit začátečníkům vstup do lyžování. Již minulou zimu nabízela společnost se sídlem ve Schwabmünchenu prostřednictvím rakouského Intersportu půjčovnu oblečení pro děti a dospělé. Ve Švýcarsku je půjčovna k dispozici také u různých prodejců. Například u společnosti Ortovox můžete na jejích vlastních internetových stránkách najít prodejce, kteří půjčují batohy Ortovox a lavinové vybavení. Výrobce lavinových batohů ABS má také webové stránky, na kterých si můžete batoh zapůjčit na své příští lyžařské dobrodružství. Jak rozumné - a udržitelné - je však půjčování oblečení a vybavení?

Je půjčování udržitelnější než nákup?

Na první pohled se mi okamžitě chce vykřiknout: "Ano, samozřejmě!" A tak se to stane. Vždyť ti, kdo vlastní více, jsou také zodpovědní za více emisí CO2. Ale je to skutečně pravda? Zde můžeme odkázat na klasiku Fettes Brot: Nebo: záleží na tom. Pronájmy a předplatné jsou na vzestupu. Od filmů, seriálů a hudby až po běžeckou obuv Cyclon od společnosti On Running. Koncept předplatného a půjčoven se nazývá produkt jako služba a je součástí výkonové ekonomiky, která je zase součástí oběhového hospodářství. Pokud si tedy například půjčíme bundu od Pyua nebo lavinový batoh od ABS, výrobci mají zájem na tom, aby výrobky byly co nejtrvanlivější. A především co nejvíce cirkulární. Až dosud byli výrobci odměňováni za to, že navrhovali výrobky na jedno použití. To je u výrobků z půjčovny zastaralé. Vždyť bunda nebo batoh zůstávají majetkem výrobce a na konci životního cyklu výrobku by se v ideálním případě mělo co nejvíce komponentů znovu zpracovat do bundy nebo batohu.

Pokud si však půjčujeme například oblečení, musí se častěji čistit a impregnovat. Někdy - jako v mém případě - se dokonce musí poslat. To stojí prostředky a vyžaduje více plánování. Není to problém udržitelnosti, ale přesto: už nejsme tak flexibilní. A měli bychom si proto předem položit otázku:

: "Jsem nyní spíše majitelem lyží, nebo nomádem, který si je půjčuje?"

Nebuďte mírní, je to půjčovna

S pohotovostními službami půjčoven vybavení skutečně bojuji. Lavinové vysílačky, lopaty, sondy a lavinové batohy jsou samozřejmě drahé. Ale zejména u tohoto vybavení je o to důležitější, abyste ho uměli používat. Zejména v nouzových situacích může být rozhodující, jak rychle dokážu s lavinovým transceiverem vyhledávat a zda vůbec vím, jak se zařízení používá.

Lyže a oblečení jsou jiná věc. Pro mě má smysl si tyto výrobky půjčovat, pokud něco nedělám tak často, tj. pokud to nepotřebuji tak často. Ve skutečnosti by mělo smysl si například půjčit tlusté freeridové lyže za vhodných sněhových podmínek - protože buďme upřímní, nepotřebujeme je tak často. Smysl to má i v případě, že se chystáte lyžovat jen pár dní nebo byste chtěli vyzkoušet nové oblečení či vybavení nebo měnit šířku středu. Kdybychom to dělali všichni, měli bychom ve skříních méně věcí a šetřili bychom CO2 a zdroje. To je však možné pouze tehdy, pokud se nebudeme řídit často citovaným heslem "Nebuď jemný, je to půjčovna" a nebudeme lyžovat přes asfalt k zaparkovanému autu. To životní cyklus nijak neprodlouží. Pokud se však budeme k půjčeným lyžím chovat jako k vlastnímu majetku, pak by půjčovny mohly být v budoucnu ekologickou alternativou. A před dalším nákupem lyží si můžeme položit otázku: "Stojí za to si je koupit, nebo mi stačí, když si model půjčím na jeden či dva dny v roce?"

Co si o tom myslíte vy? Jsou půjčené lyže pro speciální použití (např. lehké turistické lyže na dlouhou túru nebo opravdu široké lyže pro vzácné super hluboké dny) alternativou k jejich nákupu?

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

Zítřejší sníh
presented by