Mám fotku, jak stojím na Rettenbachferneru v Ötztalu v kraťasech a směju se. Muselo to být někdy na začátku roku 2000. Lyžovali jsme v létě na ledovci. Oslovila mě dialektika okamžiku. Z lyžařských kalhot do kraťasů a pak po lyžování k jezeru. Dnes bych to zavrhl jako hédonismus počátku roku 2000. Dnes už by asi nebylo možné připnout si v létě lyže. Koneckonců, o letošních Vánocích jsme měli dost velký problém najít dostatek sněhu na pár otoček!"
Druhého ledna ukazoval teploměr na bavorském Hohenpeißenbergu 18 stupňů. O několik týdnů dříve se v bavorském rozhlase v pořadu "Jetzt red i" (Teď mluvím) rozproudila debata, zda má ještě smysl sněhovou nadílku v níže položených lyžařských střediscích, jakých je v Bavorsku většina, zajišťovat s pomocí státních dotací s ohledem na klimatickou a energetickou krizi. Hubert Aiwanger, bavorský ministr hospodářství za Svobodné, se v pořadu jasně vyslovil pro dotace. Jeho argument: "Nemůžeme lidem říkat: 'Zůstaňte doma s dětmi. Udělejte si z lyží dříví na topení a jděte si do sklepa poplakat." Pravděpodobně tím myslel: "Lidé chtějí lyžovat tak jako tak, a když nemohou lyžovat v Bavorsku, pojedou do (zasněžených) středisek v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Jako představitel státu jim nechce bránit v zábavě. Aiwanger se proto obává, že peníze lyžařů budou utraceny jinde a bavorský cestovní ruch z toho nebude mít prospěch. Takto to lze vidět z pohledu ministra hospodářství.
Krize se nyní dotýkají jedna druhé a dvě z nich, které se dotýkají především lyžařské turistiky, se tuto zimu spojují: klimatická a energetická krize. Energie jsou dražší než kdykoli předtím a teploty kolem Vánoc se zdají být vyšší než kdykoli předtím. Výsledkem jsou vypnuté ohřívače sedaček v lanovkách a bílé, ale užší pásy sjezdovek přes zelené louky. Lze nebo je třeba se na současnou situaci dívat tak jednorozměrně, jak to dělá Hubert Aiwanger?
