Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Zítřejší sníh

Zítřejší sníh | Z čeho se vyrábí umělý sníh?

Jak ovlivňují chemické a biologické vlastnosti umělého sněhu životní prostředí?

24. 02. 2020
Nora Els
Umělý sníh se stal nedílnou součástí alpského lyžování a mnoho lyžařských středisek běžně zasněžuje většinu svých sjezdovek. Když na jaře všechen umělý sníh roztaje, voda z tání se dostane do koloběhu vody. Co v ní ale přesně je?

Nora Elsová je doktorandkou na Ústavu ekologie a v pracovní skupině "Ekologie jezer a ledovců" analyzuje chemické a biologické vlastnosti umělého a přírodního sněhu. Pro nedávno publikovanou studii odebírala vzorky v Obergurgelu a porovnávala umělý sníh, čerstvý přírodní sníh a starší sníh, který už nějakou dobu leží na sjezdovce. Zde pro nás shrnuje výsledky této studie:

Liší se přírodní a umělý sníh chemicky a biologicky?

Ano! Sníh je směs vody, minerálních a biologických částic a chemických složek. Přírodní a umělý sníh se od sebe chemicky a biologicky značně liší.

Umělý sníh obsahuje výrazně vyšší množství rozpuštěných síranů, vápníku, hořčíku a draslíku než sníh přírodní. Přírodní sníh naopak obsahuje vyšší množství chloridů, dusíku a uhlíku. Sodík a amonium jsou obsaženy ve srovnatelném množství. Umělý sníh obsahuje velké minerální částice, přírodní sníh obsahuje více malých minerálních a biologických částic a také části hmyzu.

Koncentrace bakterií je v umělém sněhu vyšší. Složení bakterií a hub v umělém sněhu do značné míry odpovídá složení nádrže, ze které pochází voda pro sněžná děla, a jejímu přítoku a výrazně se liší od přírodního sněhu. Umělý sníh obsahuje řadu hub ze vzdušné vrstvy v blízkosti země, které byly zaneseny během výrobního procesu. Přírodní sníh může také obsahovat houby, ale jejich koncentrace se liší podstatně více než v umělém sněhu.

Zítřejší sníh
presented by

K tomu, aby se kapky vody ze sněhového děla rychle proměnily v ledové částice, potřebují tzv. ledová jádra, na která se mohou vodní částice navázat. Ledová jádra jsou například malé prachové částice nebo bakterie a proces tvorby ledových jader hraje důležitou roli v účinnosti výroby umělého sněhu. Nejúčinnějšími ledovými jádry jsou membránové proteiny bakterií, zejména bakterie Pseudomonas syringae ("Snowmax"). Jejich přidávání je však v Tyrolsku zakázáno. Přírodní sníh obsahuje mnoho různých bakterií, které mohou sloužit jako ledová jádra.

Přírodní sníh, na kterém se lyžovalo jeden den, obsahoval řadu vláken a voskových oděrek. Mikrobiální složení "lyžovaného" sněhu se také značně liší od čerstvého přírodního nebo umělého sněhu a obsahovalo obzvláště vysoký počet aktivních biologických zárodků ledu a bakterií spojených s člověkem.

Co způsobuje tyto rozdíly?

Voda používaná k výrobě umělého sněhu se odebírá ze zásobních rybníků napájených řekami a dešťovou vodou. Kromě toho se při výrobě umělého sněhu stlačuje 70 m3 vzduchu za hodinu a pod tlakem se mísí s výrobní vodou. Mikrobiální a chemické složení umělého sněhu je tedy dáno geologickými, hydrologickými a přízemními atmosférickými vlastnostmi povodí.

Čerstvý sníh padá z mraků. Krystaly sněhu se tvoří mnohem dále od místa srážek a jsou ovlivňovány výhradně podmínkami v atmosféře. To ovlivňuje i složení bakterií a hub, které obsahují.

Mají tyto rozdíly vliv na ekosystémy?

Při výrobě a distribuci velkého množství umělého sněhu se mění přísun živin a mikroorganismů do alpského ekosystému.

Ačkoli není známo, kolik z mikroorganismů v ekosystémech přežije, DNA mrtvých mikroorganismů může být absorbována a začleněna do jiných organismů.

Pro vyvození přesných závěrů o dopadu změněného biologického a chemického složení umělého sněhu je zapotřebí dalších výzkumných projektů.

Studie Nory a jejích kolegů byla publikována v roce 2019 ve vědeckém časopise Frontiers in Microbioloy:

Baloh, P., Els, N., David, R., Larose, C., Whitmore, K., Sattler, B., Grothe, H.: Assessment of Artificial and Natural Transport Mechanisms of Ice Nucleating Particles in an Alpine Ski Resort in Obergurgl, Austria; Frontiers in Microbiology; 2019.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

Zítřejší sníh
presented by