Druhá část prezentace Krkonoš (PL, CZ) jako freeridové a turistické oblasti. Na severní straně pohoří v Polsku se nachází několik lyžařských středisek, ale na české straně je velké množství menších a středně velkých lyžařských středisek. Ve svém popisu se zaměřím na pět areálů, které se všechny nacházejí podél hlavních hřebenů pohoří ...V následujícím příspěvku popisuji polskou Karpacz (Krummhübel) na severovýchodě, Szklarskou Porebu (Schreiberhau) na severozápadě pohoří, český Harrachov (Harrachsdorf) a Rokytnice nad Jizerou (Rochlitz an der Iser) na západě, Špindlerův Mlýn (Špindlerův mlýn) ve středu a Pec pod Sněžkou (Petzer) na jihovýchodě.
Karpacz se nachází na severovýchodě na úpatí slezského hřebene nedaleko Schneekoppe. Podle legendy zde žil Rübezahl. Do obce se dostanete pouze po silnici z Jelení Hory (Hirschberg). Železniční trať, která kdysi spojovala sousední obec Szklarska Poreba s Karpaczem, byla zrušena.
Kromě norského kostela Wang z 12. století, který v Karpaczi získal pruský král Fridrich Vilém IV. a nechal ho v roce 1842 přestavět, nemá Karpacz žádné kulturní památky, které by stály za zmínku. Lyžařské středisko má spíše zastarale vyhlížející vleky.
Největší atrakcí je určitě lanovka pro jednu osobu, která vede na nejvyšší bod oblasti. Lanovka byla zcela jistě určena pouze pro pěší turisty, protože při cestě nahoru není možné nechat připnuté lyže. Veškeré vybavení musíte nést v rukou a na klíně, případně spolu s batohem, což je v každém případě výzva. Vlek je nejpřímějším spojením na Schneekoppe z polské strany, a proto má určité výhody i přes námahu, kterou od svých hostů vyžaduje.
Karpacz je zajímavou freeridovou oblastí. Kromě různých sjezdů na stromech jsou v bezprostřední blízkosti horské stanice možné i další sjezdy. Vrcholem je sjezd do Doliny Lomniczky s výhledem na Schneekoppe.
Na dně údolí vede stezka, kterou byste neměli minout. Pokud tak učiníte, ocitnete se v korytě potoka. Stezka vede k trati, která vás dovede zpět k údolní stanici. Vlastní část sestupu je poměrně krátká, 300 metrů, ale strmá. Lavinovou situaci je třeba důkladně zkontrolovat, protože svah je záchytnou vanou pro obrovské akumulace ujetého sněhu.
Z vlečných vleků v horní části oblasti se vlečnou stezkou dostanete k malému Techbaude (Schronisko Samodnia), které se nachází na cirovém jezeře. Jezero je ohraničeno 300 m vysokou skalní stěnou, kterou prochází žlab. Jezero, které leží v nadmořské výšce 1200 metrů, bývá po celou zimu zamrzlé.
Všeobecně je severní strana Krkonoš vystavena silným větrům a občasnému foukání fénu. Hřebeny jsou často namrzlé a odfouknuté. Podmínky se stávají dobrými, když výška sněhu stoupne nad 150 cm.
Szklarska Poreba leží na severovýchodním konci pohoří. Do městečka se dostanete na polské straně přes Jelení Horu (Hirschberg) nebo po průjezdní silnici z České republiky, která spojuje město s Harrachovem (CZ). Železniční trať přes průsmyk je od roku 2010 opět v provozu a spojuje obě země. Město je turistickým centrem polské části pohoří. Kromě turistických atrakcí je Szklarska Poreba známá především díky své sklářské zručnosti.
Lyžařský areál SudetyLift splňuje průměrný standard západoevropského středohorského lyžařského areálu s různými sedačkovými lanovkami a tyčovými vleky. Nejvyšším bodem oblasti je hora Reifträger (Szrenica) s nadmořskou výškou 1362 metrů.
Terén je spíše středně náročný. Výškový rozdíl v oblasti činí 620 metrů. Freeriding je možný téměř v celé oblasti, oficiálně je však pouze tolerován. Nachází se zde řada sjezdů po stromech v lesích, z nichž některé jsou odumřelé v důsledku kyselých dešťů, proložených malými skalami. Pokud se vydáte po hlavním hřebeni na východ od horní stanice, dojdete k nepoužívanému vleku, jehož sjezdovka ústí do vleku, který vede zpět do areálu. Pokud tento výjezd minete, jste odkázáni sami na sebe.
Harrachov/ Rokytnice nad Jizerou: Obě města uvádím ve stejné souvislosti, protože jsou součástí společné sítě lanovek. Geograficky je však od sebe odděluje horský hřeben. Městečko Harrachov leží na západním konci Krkonoš mezi českým a slezským hřebenem. Do Harrachova se nejlépe dostanete autem z jihu, ale lze se sem dostat i vlakem (stanice Tanvald, která vede až do průsmyku Nový svět ve výšce 886 m a dále do Szklarské Poreby v Polsku a Jelení Hory). Kromě sklářského umění, které má tradici prakticky ve všech regionech bývalých Sudet, je Harrachov v povědomí široké veřejnosti především díky každoročně pořádanému Světovému poháru v letech na lyžích.
Lyžařské středisko disponuje třemi sedačkovými lanovkami, z toho dvěma novějšími a jedním vlekem typu T-bar. Výškový rozdíl je poměrně nízký, činí 370 metrů. Horní stanice se nachází ve výšce 1020 metrů. Areál nenabízí téměř žádné možnosti pro freeride. Jsou zde pouze neupravené sjezdovky podél skokanských můstků.
Rokytnice nad Jizerou se nachází v sousedním údolí Harrachova a je dostupná pouze autem. Při příjezdu z Harachova se silnice vine hlubokým údolím, až dojedete k odbočce. Rokytnice nad Jizerou byla známá svým textilním průmyslem. O této éře svědčí různé ruiny továren, které již dávno ukončily provoz. Centrum Rokytnice leží v nadmořské výšce 550 m. Město je obklopeno několika horami, které jsou vysoké 900 až 1200 metrů. V Rokytnici se nachází několik lyžařských středisek. Dvě největší z nich jsou Studenov, který leží na zadním svahu k Harrachovu, ale není s ním přímo spojen, a Horní Domky v čele údolí pod Kottelem (Keselkoppe). Horní Domky jsou největší oblastí v údolí s výškovým rozdílem 660 metrů. Disponuje moderními lanovkami, které splňují evropské normy. Nejvyšší nadmořskou výškou je Lyca Hora (Lysá hora) 1315 m.
V Rokytnici je možné jezdit na koni, i když jen v omezené míře. Oblast přímo sousedí s národním parkem, proto správa parku velmi dbá na to, aby si lyžaři nehledali vlastní trasy. Oficiální oblasti, kde je freeriding možný, nejsou vyznačeny.
Mnoho skialpinistů začíná svůj hřebenový přechod z Rokytnice nebo z horské stanice Lyca Hora. V docházkové vzdálenosti se nachází Kesselkoppe (Kottel).
Pod Kottelem se nachází horská chata Dovracky ve výšce kolem 1000 metrů. Odtud se rozvětvují různé turistické stezky. Včetně té, která prochází spodní částí Kottela. K chatě Dovracky se dostanete také z lyžařského areálu lesním sestupem. Kotlina Kottel je rozdělena na dvě části, které jsou od sebe odděleny hřebenem. Oba úseky jsou v horní části velmi strmé a většinou silně zarostlé. Východní část kotliny je silně protkána skalami.
Po turistické stezce z údolí Kesseltal se dostanete na horskou pastvinu Horní Mísečky, na kterou se v létě dostanete i autem a odkud se dostanete lanovkou do sousedního lyžařského střediska Medvědín v Spindlerově Mlýně. Z vrcholu Kottelu je nádherný výhled na celé pohoří až po Schneekoppe
.
Špindlerův Mlýn je centrem alpského lyžování v Krkonoších. Je také největším lyžařským střediskem v České republice. Nachází se v centru hor na průlomu Labe českým hřebenem a je přístupný pouze údolím Labe, které se otevírá na jih. První osada ve Svatém Petru, bočním údolí Špindlerova Mlýna, byla založena horníky v 16. století za účelem těžby stříbra a železné rudy. V 18. století byl v dnešní obci postaven mlýn, který dal obci jméno. Jméno Spindler bylo rodové jméno prvních majitelů, odtud název místa Spindler Mühle. Špindlerův Mlýn se brzy stal turistickým cílem a lázeňským městem. Na doporučení svého rodinného lékaře sem přijel Franz Kafka, který zde pracoval na své knize Zámek. Úchvatný přírodní a horský svět, který město obklopuje, je vedle atrakcí zimních sportů středem zájmu mnoha turistů. Ceny jsou na české poměry i ve srovnání s jinými lyžařskými středisky poměrně vysoké.
Jednou z hlavních turistických atrakcí jsou Labské vodopády, které se mezi slezským a českým hřebenem zanořují do více než padesátimetrové hloubky v povodí řeky Labe.
Kozí hřbet (Kozí Hibely), který se zvedá na severní straně Svatého Petra, dodává údolí vysokohorský charakter.
Lyžařský areál Spindlerův Mlýn je rozdělen na dva horské hřebeny: Horská stanice Medvědín 1235 m se nachází na přídi Českého hřebene, který se svažuje do Špindlerova Mlýna a táhne se odtud západním směrem ke Kottelu.
Horské stanice lyžařského areálu Plan a Skiareál Svatý Petr na opačné straně se nacházejí v nadmořské výšce 1198 metrů. Výškový rozdíl směrem dolů k údolní stanici ve Špindlerově Mlýně ve výšce 715 m je poměrně podobný, a to 520 m, resp. 483 m.
Všichni freestylisté si v Plané přijdou na své. Ve Svatém Petru najdete moderní trať ve stylu sjezdovky a halfpipe, na které se pořádají mezinárodní závody. V závislosti na ročním období a sněhových podmínkách je připravena trať pro ski a boardercross.
Všechny lyžařské areály v Spindlerově Mlýně jsou vybaveny moderními vleky. Areály však nejsou přímo propojeny. Freeriding není povolen ani na jedné straně údolí. I uvnitř areálů jsou lesní pozemky ohraničeny ploty. V lyžařských areálech Plan a Svatý Petr je proto jen několik možností, jak udělat pár prašanových oblouků.
Pokud se vydáte po hřebeni od horní stanice Svatý Petr, les po zhruba 200 metrech prořídne. Pokud odtud odbočíte vlevo od lyžařů, dostanete se do malého údolí, které se otevírá směrem k dolní stanici Svatý Petr. Měli byste se držet buď vpravo, nebo vlevo od údolí, abyste neskončili v korytě potoka.
Terén lyžařského areálu Medvědín by potenciálně nabízel fantastické sjezdy na stromech: sjezdovky jsou však i zde oplocené a volná jízda mimo hranice není povolena.
Z Medvědína jihozápadním směrem dojdete na Horní Mísečky. Na západě se z ní podél českého hřebene odděluje turistická stezka. Po ní se dostanete na otevřenou sjezdovku porostlou mladým lesem, na jejímž úpatí se vrátíte ke stanici lanovky Horní Mísečky.
Hora Medvědín je prudce se svažující ostroh směrem ke Špindlerovu Mlýnu na západní straně průlomu Labe. Jeho severní strana je proto strmá a zčásti protkaná skalami. Pokud se od horní stanice Medvědín vydáte po českém hřebeni, stezka po krátkém klesání plynule stoupá až do výšky 1390 metrů. Na nejvyšším bodě, skalnatém vrcholu, se otevírá výhled do údolí Labe na severu. Terén pod ním je strmý a špatně přehledný. Spodní část svahu je lehce zalesněná. Důkladné posouzení lavinové situace je nezbytné. Labe teče o 500 metrů níže na úpatí svahu. Pozor, přechod je obtížný. Turistická stezka údolím Labe je na druhé straně potoka.
Pec pod Sněžkou leží na jihovýchodním konci pohoří v čele Obřího údolí, které se táhne až ke Schneekoppe. Osada Pec byla založena na konci 16. století. Kromě horníků se zde usazovali především lesníci z Korutan, Štýrska a Tyrolska, kteří zásobovali okolní doly dřevem.
Od 19. století nabývá Pec stále většího turistického významu. Nejen díky své poloze na úpatí Sněžky (Schneekoppe). Do města se dostanete pouze autem nebo veřejnou autobusovou dopravou. Je to oblíbené středisko zimních sportů s velkým počtem vleků na okolních svazích. Nejvyšší bod lyžařského střediska Ski-Pec se nachází ve výšce 1215 m na hřebeni jihovýchodně orientovaného hřebene Fuchsberg. Údolní stanice se nachází ve výšce 830 metrů.
Z Pec pod Sněžkou na 1602 m vysoký Schneekoppe jezdí od roku 2014 také kabinová lanovka, která nahradila poněkud zastaralou sedačkovou lanovku.
Nová lanovka umožňuje celoroční přepravu osob přes prostřední stanici Růžová hora ve výšce 1335 m na vrchol. Lyžaře obvykle nepřepravuje, protože ze Sněžky (Schneekoppe) nevede žádná oficiální sjezdovka do údolí. Z vrcholové chaty socialisticko-futuristického vzhledu postavené v 70. letech 20. století, v níž se nachází i observatoř, je nádherný panoramatický výhled na celé pohoří a velkou část České republiky a Polska.
Na tomto místě musím zmínit, že nejvyšší bod České republiky se nachází na území národního parku a freeriding zde není povolen.
Vrchol strmě klesá k západu do kotliny, která se vlévá do říčky Riesengrund. Terén má v horní části jistě sklon přes 45º a je rozdělen do různých strží, které se dále dolů setkávají. Terén je skalnatý, exponovaný a extrémně lavinově náchylný! (Obrázek: foto žlebů Imberi)
V otevřených lesích podél trasy lanovky je sklon mírnější. Od prostřední stanice se stává stále strmějším. Zejména když se stočíte na západ směrem k Riesengrundu. Doporučuji se však orientovat přímo na jih. Tam se dostanete k údolní stanici lanovky.
Cesta:
Například vlakem: Drážďany - Liberec - Harrachov, 1 přestup v Liberci, doba jízdy 3,5 hodiny v závislosti na spoji.
Autem např: Zürich - Harrachov, CZ, 820 km
Mnichov - Špindlerův Mlýn, CZ, 530 km
Linec - Pec pod Sněžkou, Cz, 420 km
Berlín - Karpacz, Pl, 325 km
Jazykové a komunikační možnosti:
Krkonoše patřily do roku 1945 Německé říši. Německé obyvatelstvo (Sudety) bylo po druhé světové válce vyhnáno a prakticky nahrazeno osídlenci z Polska a České republiky. Přestože zde již de facto nežijí žádní Němci, německy rozumí nebo mluví mnoho především starších Čechů. V Polsku je tomu již méně. Totéž platí pro mladší generace v obou zemích, kde se ke komunikaci používá angličtina. Přesto byste měli mít v rukávu několik základních pojmů příslušného jazyka.
Měna:
České koruny a polské zloté. Obě měny jsou přijímány v obchodech v blízkosti hranic. Platba kartou většinou není možná. Jako platební prostředek jsou vítána eura. Kurz však nemusí být nejlepší.
Sezóna freeridu:od ledna do konce dubna
Cenová úroveň: příznivá až mírná
Lavinové informace
Počasí:
http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home
Další informace / webové kamery
Národní park:
Budovy (ubytování):
http://www.polish-online.com/polen/bauden-riesengebirge/index.php
http://riesengebirgler.de/gebirge/Baude/Gebirgsbauden_1.htm
Lyžařské oblasti:
http://www.harrachov.com/de/skigebiet-harrachov/
http://www.rokytnice.com/de/lyzovani/skiareal-horni-domky
http://www.pecpodsnezkou.cz/DE/skipec.php
Mapy:Turistická, skialpinistická a cykloturistická mapa: Vydal Kartum, Krkonoše 1:25 000
