Kolik sněhu je pod vánočním stromečkem?
Zatímco kolega věštec a hra na předpovědi přemýšlejí, kolik bude sněhu, my se opět zaměříme na otázku: Kolik sněhu vlastně je? To není tak snadné určit, protože množství sněhu se značně liší, a to i na krátkých vzdálenostech. Jako příklad uvádíme kolegy z ÖAV Wetter, kteří pro příští pátek očekávají následující: ".... hustá oblačnost, špatná viditelnost na severu, podél hlavního alpského hřebene a výrazně jižněji a místy vydatné sněžení, včetně "krajiny měnících" závějí a vysokého rizika lavin. Padá velmi rozdílné množství sněhu, většinou mezi 20 a 80 cm, které stejně bude jen stěží smysluplně měřitelné vzhledem k masivnímu zatížení terénu mimo speciální, větrem ochlazované lokality."
Slovní spojení jako "zatížení měnící krajinu" a "jen stěží smysluplně měřitelné" naznačují, v čem spočívají problémy měření výšky sněhu. V tomto případě lze meteorologii považovat za podobor metrologie ("věda o měření" - zřídkakdy uvažovaná, ale velmi důležitá pro mnoho oblastí každodenního života). V meteorologii, stejně jako v metrologii, neexistují přesná měření. Nejlepší jsou měření, při kterých můžeme nejistoty a chyby kvantifikovat nebo je alespoň do určité míry odhadnout. V případě hloubky sněhu to bývají ruční měření (člověk měří metrem nebo podobně). Zdroji chyb jsou zde např: Měřicí tyč je křivá, osoba šilhá) nebo automatická měření na meteorologických stanicích, např. ultrazvukovým měřením vzdálenosti mezi čidlem a povrchem sněhu (zdrojem chyb je nepřesné určení výšky čidla, závislost na teplotě, znečištění čidla, ...). Nejistoty v měření jsou ve hře na předpovědi správně ignorovány, stejně jako graf o průběhu výšky sněhu na meteorologické stanici na Pitztalském ledovci, který nám ukazuje, že 18. prosince je na lokalitě s číslem 230 na danou roční dobu hodně sněhu:
