Málokterá oblast trhu s lavinovým nouzovým vybavením zažívá takový boom jako segment lavinových airbagů. Stále více výrobců a dodavatelů se snaží ukousnout si kus tohoto rostoucího koláče pomocí inovativních nápadů a řešení. Přestože se image lavinových airbagů masivně změnila pozitivním směrem, stále se diskutuje o tom, nakolik může lavinový airbag zvýšit pravděpodobnost přežití v lavině... Na tuto otázku odpovídá nedávná mezinárodní studie o účinnosti lavinových airbagů.Následující text je shrnutím této studie: Zde si můžete přečíst populárně-vědecký článek v odborném časopise BergUndSteigen... (Zde reprodukované shrnutí v podstatě vychází z tohoto článku). Původní publikace vyšla v květnu 2014 v ResuscitationVšichni autoři studie jsou renomovaní odborníci na laviny: Pascal Haegeli, Markus Falk, Benjamin Zweifel, Emily Procter, Fréderic Jarry, Spencer Logan, Kalle Kronholm, Marek Biskupic, Hermann Brugger Jedinečný prodejní argument technologie airbagů: Zásadní přínos pro bezpečnost, který umožňují systémy lavinových airbagů, spočívá v tom, že jsou jediným lavinovým záchranným systémem, který může zabránit zasypání zimního sportovce v lavině nebo alespoň výrazně snížit hloubku zasypání. Všechny předchozí terénní testy s lavinovými figurínami vybavenými airbagy potvrdily účinnost technologie lavinových airbagů. Přesto se stále vedou rozsáhlé a občas i vášnivé diskuse o tom, do jaké míry může lavinový airbag zvýšit šance na přežití milovníků zimních sportů, které zasáhne nebezpečná lavina, nebo snížit jejich úmrtnost. Zejména marketingové sliby průkopníka airbagů ABS "97 procent přežilo!"" vyvolávají odpor významných lavinových odborníků, jako je Dale Atkins, a kritiků freeridové a turistické scény. Ačkoli existuje několik studií, které na základě statistik lavinových nehod porovnávají šance na přežití mezi vyznavači zimních sportů s airbagy a bez nich, žádná studie z poslední doby na toto téma neexistuje. Dalším nedostatkem dosud publikovaných studií byla jejich řídká databáze, která v naprosté většině případů zohledňovala neuspokojivě málo nehod s účastí uživatelů airbagů.
Cílem studie Pascala Haegeliho a jeho kolegů bylo zjistit, jak účinně lavinové airbagy snižují riziko úmrtí uživatelů airbagů, a to na základě co nejaktuálnějších a nejspolehlivějších údajů a lavinových parametrů. Z článku Haegerliho, Falka, Zweifela a spol. zveřejněného v BergUndSteigen je zřejmé, jak zásadní význam pro získané výsledky mají otázky použité při analýze statistik nehod. Vedoucími principy současné studie airbagů jsou následující otázky:(1) Jak moc ovlivňuje použití lavinového airbagu pravděpodobnost mé smrti, pokud mě zastihne vážná lavina? (malé laviny a tzv. sesuvy, protože z nich nelze vyvodit spolehlivé závěry o riziku úmrtí, byly z analýzy logicky vyloučeny). (2) Jak vysoký je podíl úmrtí v lavinách, kterým by bylo možné zabránit, kdyby byly lavinové airbagy rozšířenější?
Autoři studie použili údaje o nehodách ze studie Bruggera a kol. z roku 2007.Soubor dat této studie obsahuje 1504 obětí lavin ve volném lyžařském terénu ve Švýcarsku a Rakousku. Data pocházejí z období 1990 až 2005. 35 obětí lavin v tomto souboru dat bylo vybaveno lavinovým airbagem. Analýza kontrolní skupiny ukázala, že 81 ze 100 milovníků zimních sportů bez lavinového airbagu lavinu přežilo. Za své přežití vděčí tomu, že buď (1) nebyli zasypáni, (2) byli zasypáni jen mírně, nebo (3) byli včas zachráněni. Ze 100 % (= 35 obětí laviny), kteří použili airbag, přežilo 97 %. To odpovídá úmrtnosti 3 % a zřejmě to potvrzuje reklamní tvrzení výrobce ABS. Použití airbagu snižuje pravděpodobnost úmrtí z 19 na 3 procenta, což by odpovídalo snížení o 16 procent. Takzvaný poměr úmrtnosti porovnává relativně nízkou zbývající úmrtnost uživatelů airbagů s původní úmrtností bez použití airbagů v kontrolní skupině. Výsledkem je poměr úmrtnosti 15 procent, což znamená, že 15 ze 100 uživatelů airbagů by stále zemřelo, pokud by je zastihla vážná lavina.
Vyjma poslední Bruggerovy studie o airbagu chtěli autoři získat co nejvěrohodnější obraz pomocí co nejširšího a nejvýznamnějšího souboru dat. Za tímto účelem analyzovali údaje o všech dostupných lavinových nehodách, při nichž alespoň jedna osoba použila lavinový airbag. Údaje pocházely z Kanady, Švýcarska, Norska, Slovenska, Francie a USA. Aby se vyloučila možnost zkreslení výsledků ve prospěch větší bezpečnosti, než jakou nabízí airbag, byly do analýzy zahrnuty pouze ty nehody, při nichž byla lavina dostatečně velká na to, aby způsobila úplné zasypání. V současné studii byly do analýzy zahrnuty pouze lavinové nehody, při nichž (1) byla osoba zaznamenána v nebezpečné oblasti laviny (tj. nikoliv pouze na okraji laviny) a (2) zaznamenané osoby byly zachyceny ve větší lavině (= alespoň laviny velikostní kategorie 2 a větší.) Po této "úpravě" soubor dat stanovený Haegerlim a kolegy obsahoval 245 lavinových nehod se 424 "vážně" zaznamenanými zimními sportovci. Z nich 264 osob (= 58 %) ze zaznamenaných milovníků zimních sportů mělo nafouknutý airbag. U 61 (= 14 procent) zimních sportovců nebyl airbag nafouknutý a 117 zimních sportovců nebylo airbagem vybaveno (= 28 procent). Nemělo by se zapomínat, že oficiální statistiky lavinových nehod obsahují značný faktor nejistoty. Důvod je prostý: nezanedbatelná část lavin s lehkým následkem není lavinovým střediskům hlášena. Protože však výrobci lavinových airbagů - z pochopitelných důvodů - cíleně vyhledávají informace o lavinových nehodách s použitím airbagů, aby tyto případy zveřejnili, dochází k určitému statistickému a mediálnímu zkreslení. (Viz také lavinové nehody, při kterých se stali Xavier de la Rue nebo Julien Lopez). Lze tedy předpokládat, že četnost hlášení lavinových nehod s lavinovými airbagy je vyšší než bez airbagů. Aby výzkumníci tento problém co nejvíce eliminovali, zkoumali pouze lavinové nehody osob s lavinovými airbagy a bez nich. V souladu s tímto požadavkem mohlo být do analýzy zahrnuto pouze 106 z 207 datových záznamů. Při statistické analýze údajů o nehodách se výzkumníci pokusili zohlednit ve své statistické analýze i další faktory přežití - kromě účinku lavinového airbagu na snížení zasypání. Do statistické analýzy dat byly zahrnuty faktory, jako je poloha obětí, typ laviny, terén a především doběh laviny, použití lavinových vysílaček atd (více informací o metodě a kompletní tabulku naleznete v původním článku v časopise Resuscitation).
Výsledky
Lavinové airbagy ovlivňují pravděpodobnost přežití obětí lavin pouze nepřímo, a to tím, že (výrazně) snižují hloubku zasypání. Dalšími významnými faktory, které rozhodujícím způsobem ovlivňují úmrtnost, jsou např: (1) Velikost laviny (čím větší lavina, tím vyšší pravděpodobnost usmrcení lavinou)
(2) Mechanická zranění (traumata), která oběť laviny utrpěla. Vezmeme-li v úvahu tyto faktory, je riziko kritického zasypání obětí laviny bez nafouknutého airbagu 47 %, zatímco upravené riziko pro uživatele airbagu je 20,1 %. ÚmrtnostÚmrtnost oběti laviny je do značné míry určena stupněm zasypání, velikostí laviny a výskytem mechanických zranění. Upravená míra úmrtnosti u kriticky zasypaných obětí je 43,8 %, u nekriticky zasypaných obětí pouze 2,9 %. Upravená úmrtnost kriticky zasypaných obětí pro uživatele airbagů se vypočítá takto: Upravené riziko kritického zasypání po nasazení lavinového airbagu se vynásobí upravenou úmrtností v závislosti na stupni zasypání. [Poznámka redakce: Omlouváme se, metoda výpočtu je obtížně srozumitelná; možná si budete muset odstavec přečíst několikrát] Výsledkem tohoto výpočtu je upravená míra úmrtnosti pro milovníky zimních sportů bez airbagu 22,2 %, zatímco míra úmrtnosti s nafouknutým airbagem je 11,1 %.*** Výsledky v praxi znamenají:
(1) Ze 100 vážně zasypaných obětí laviny bez airbagu by jich zemřelo 22, což znamená, že by jich přežilo 78.
(2) Ze 100 osob s nafouknutým airbagem by zemřelo 11, resp. 89 z nich by lavinovou nehodu přežilo. Interpretace výsledků: Přibližně polovině úmrtí v lavinách by se dalo zabránit pomocí lavinových airbagů. To je hodně. Ale ne tolik, jak se dříve předpokládalo.
Úmrtnost uživatelů airbagů je výrazně vyšší, než se často uvádí: 11 procent místo tolik zmiňovaných 3 procent!"
Autoři však upozorňují, že výsledky jsou ovlivněny výběrem souboru dat, který tvoří základ studie, protože tento soubor dat zahrnoval nadprůměrný počet nehod s velkými lavinami a několika zasypanými oběťmi.
Jedním z jasných výsledků studie je, že airbagy nemohou v žádném případě zaručit přežití v lavině.
Proč tolik uživatelů airbagů během laviny airbag nenasadí?
Nápadně velký počet nenasaděných lavinových airbagů výrazně snižuje úmrtnost uživatelů airbagů: konkrétně z 11 na 9 procentních bodů. To vyvolává otázku po příčinách častého nenasazení lavinových airbagů: Z případů zahrnutých do souboru dat byly informace o příčině selhání k dispozici v 52 případech:
- 60 procent airbagů nebylo nasazeno uživatelem.
- Ve 12 procentech vedly k selhání systému chyby údržby (např. nesprávně vložená kazeta).
- V 17 procentech selhal systém v důsledku chyby zařízení, např. v důsledku konstrukčních chyb nebo technické závady.
- 12 procent airbagů bylo zničeno během laviny. Ve vztahu ke všem analyzovaným lavinovým nehodám, při nichž byli uživatelé lavinových airbagů, byla během laviny zničena celkem dvě procenta airbagů.
Skutečnost, že ve třech procentech případů došlo k selhání zařízení nebo systému, které zabránily nasazení airbagu, je nápadně vysoká. [Poznámka redakce: Nabízí se otázka, zda současný počet selhání airbagů dostupných na trhu není podobně vysoký. Existují určité důkazy, které naznačují, že míra selhání výrobků od zavedených výrobců je nižší. Samozřejmě nelze zatím nic říci o dodavatelích, kteří vstupují na trh se svými novými výrobky]. Zvyšují airbagy ochotu jejich uživatelů riskovat? Na rozdíl od freeridingu a skialpinismu je fenomén tzv. kompenzace rizika dobře prozkoumán v jiných oblastech, například v silničním provozu. Kompenzace rizika znamená, že přínos bezpečnostních programů nebo techniky je kompenzován méně opatrným chováním uživatelů, kteří se oprávněně cítí "bezpečněji". Zdá se, že je obtížné stanovit spolehlivé empirické údaje pro skupinu uživatelů lavinových airbagů. Lze však opatrně konstatovat, že taková kompenzace rizika, pokud k ní dochází, by snížila očekávaný přínos lavinového airbagu. Omezení studieAutoři transparentně uvádějí omezenou vypovídací hodnotu své studie: Největším nedostatkem souboru dat o nehodách uživatelů lavinových airbagů byl značně omezený vzorek. Kromě toho soubor dat obsahoval nadprůměrný počet velkých lavin.
Závěr
Tým autorů studie vedený Pascalem Haegerlim a jeho kolegy dospěl k následujícím závěrům:
- Lavinové airbagy jsou užitečným a cenným lavinovým záchranným zařízením. Nicméně snížení úmrtnosti je nižší, než se dříve předpokládalo.
- Oběti lavin, které byly vážně zasaženy velkou lavinou, vykazují v případě nafouknutého airbagu snížení úmrtnosti z 22 na 11 procentních bodů.
- Nenafouknuté airbagy jsou nejdůležitějším limitujícím faktorem lavinových airbagů. Pokud se do výsledků studie zahrnou i nenafouknuté airbagy, sníží se riziko úmrtí pouze z 22 na 13 procent.
- 60 procent nenafouknutých airbagů je způsobeno nefunkčním systémem. To dokazuje, jak důležité je, aby uživatelé byli se svým airbagem obeznámeni a aby byl také pravidelně udržován!
- Výsledný přínos pro bezpečnost uživatelů airbagů se může opět ztratit, pokud uživatelé airbagů jezdí v extrémnějším terénu, protože se cítí s airbagem dobře chráněni. Děkujeme Tým PG by rád poděkoval výzkumníkům za tuto smysluplnou a dlouho očekávanou výzkumnou studii, a to i přes její omezení. Děkuji 2***
Děkuji kolegovi Patricku Wehowskému za dodatečné/opravné vysvětlení týkající se způsobu výpočtu korigované úmrtnosti, protože tento způsob je v textu obtížně pochopitelný Následující část je od Patricka: "Abychom dospěli k tvrzení ohledně úmrtnosti obětí lavin s airbagy vs. airbagy, je třeba se vyjádřit k tomu, zda jsou oběti lavin s airbagy v bezpečí, nebo ne. Aby bylo možné dospět k tvrzení ohledně úmrtnosti obětí lavin s airbagy nebo bez airbagů (kontrolní skupina), rozlišují se pro každou skupinu (airbag/bez airbagu) dvě kategorie pohřbení, které jsou později opět shrnuty.
Jedna kategorie zahrnuje počet případů kritického pohřbení (v procentech), druhá počet případů (v procentech) nekritického pohřbení. Kritické pohřbení je uvedeno v případě, že bylo vážně narušeno dýchání (hlava pod sněhem a narušené dýchací cesty). Celá věc je zde vysvětlena na příkladu uživatelů bez airbagu: Podle očekávání je riziko "kritického pohřbení" bez airbagu poměrně vysoké: konkrétně 47 %. Pokud dojde ke kritickému zasypání, je riziko úmrtí v důsledku zasypání poměrně vysoké, konkrétně 43,8 % v souvislosti se studií. Tyto dvě hodnoty se nyní vynásobí dohromady, čímž získáme hodnotu tzv. upravené úmrtnosti. V případě uživatelů, kteří nepoužívají airbagy, je to 20,5 procenta pro "kritické pohřbení". To je však pouze jedna strana mince.
Kromě 47 procent "kritických pohřbů" je třeba vzít v úvahu také 53 procent "nekritických pohřbů". V této skupině je riziko úmrtí v důsledku "nekritického pohřbu" poměrně nízké. Pouze 2,9 % osob "nekriticky pohřbených" umírá v důsledku mechanických poranění. Tato dvě procenta nyní opět vynásobíme dohromady - výsledkem je upravená míra úmrtnosti 1,5 procenta, tj. pokud jsem "nekriticky pohřben", je velmi nepravděpodobné, že zemřu (98 ze 100 lidí nezemře). Abychom dospěli k upravené úmrtnosti pro danou skupinu, je třeba sečíst upravenou úmrtnost pro "kriticky zasypané" a "nekriticky zasypané" osoby.
Pro skupinu osob, které nejsou zasypány airbagem, je tedy upravená úmrtnost 20,5 %+1,5 % =22,1 % (mimochodem, jedná se o chybu v grafu i v textu na BergUndSteigen). Pokud nyní porovnáme skupinu uživatelů bez airbagů se skupinou uživatelů airbagů, vynikne jeden bod. Pravděpodobnost kritického zasypání (jak se teoreticky předpokládá) je s 20,1 % empiricky výrazně nižší než v kontrolní skupině bez airbagů (47 %).* A proto je ve skupině uživatelů airbagů výrazně nižší i riziko úmrtí; upravená míra úmrtnosti zde činí 11,1 % (oproti 22,1 % v kontrolní skupině). [*Odchylky v procentních údajích u upravené míry úmrtnosti "nekriticky zasypaných" 1,5 procenta v kontrolní skupině oproti 2,3 procenta ve skupině s airbagy nejsou významné a lze je přičíst obecnému problému se sběrem dat.
