Lyžařská brzda ano či ne?
Chcete-li ušetřit opravdu každý gram hmotnosti, můžete u některých kolíkových vázání lyžařskou brzdu vynechat. Výhoda plyne výhradně ze snížení hmotnosti, ale jsou zde i drobné nevýhody: Při nasazování lyží na ramena musíte lyže držet pohromadě nebo je k sobě přivázat pomocí lyžařského popruhu. V případě pádu mohou lyže urazit velmi dlouhou vzdálenost, než se zastaví. Do lyží se také hůře nasedá, protože lyže se bez zarážky více pohybuje s botou a pod ní. Alternativou jsou záchytné popruhy, na které mnozí již dávno přísahali, i když někteří známí lyžaři (např. Vivian Bruchez) je stále používají. Bezpečnostní popruhy váží podobně jako lehké brzdy, ale mají tu výhodu, že v případě uvolnění zůstane lyže bezpečně v blízkosti. To je bohužel také hlavní nevýhoda této varianty, protože samotné lyže se stávají nebezpečnými například kvůli svým hranám. Lyže se také mohou stát kotvou v lavinách a představují další riziko.
Hybridní vázání nebo kolíkové vázání
Nakonec bych se rád krátce vyjádřil k oblasti použití různých turistických a hybridních vázání.
Sortiment turistických vázání je široký a téměř každý výrobce má dnes ve svém sortimentu kolíkové vázání, které se zaměřuje na sjezdové vlastnosti. Klasickými příklady jsou ATK Freeraider, Marker King-Pin a Fritschi Tecton. Pro lepší přenos síly pracují King-Pin a Tecton se zadními čelistmi pro alpské lyžování se sníženou hmotností a Freeraider s takzvaným Freeride Spacerem. Freeride Spacer zabraňuje kroucení lyžařské boty v obou zadních čepech a vytváří tak lepší spojení a přenos síly na lyži. Vzhledem k tomu, že kolíkové vázání je stále lepší pro sjezdové lyžování, je stále častější i mezi lyžaři v lyžařských střediscích. Chytrý marketing také nutí mladé lidi, aby si rozmysleli, zda jim pinové vázání stačí, když je profesionálové používají k lyžování na extrémních tratích s vysokými pády. Snad se na toto téma objeví obsáhlejší článek, který nebude založen jen na mém vlastním názoru. Nicméně si myslím, že neustálé používání v lyžařském areálu zatěžuje materiál mnohem více, než by bylo možné jen při túrách, a to platí jak pro lyže, tak pro vázání. Hybridní vázání, jako je Salomon Shift, jsou také konstruována s cílem snížit hmotnost a podle mých zkušeností nejsou tak robustní jako v čistě alpských podmínkách. V konečném důsledku však chcete najít kompromis, abyste mohli freeridovat v lyžařském areálu a poté se vydat na krátkou túru. Pro agresivní freeridery, kteří jsou zároveň velcí a těžcí a/nebo hrubě zachází se svým vybavením, je výběr robustního vybavení velmi malý (např. systém Cast s Look Pivot, Marker F12 Tour EPF, Marker Duke PT). Pro menší, lehčí nebo méně agresivní freeridery, kteří si se svým vybavením dobře rozumí, je určitě dobrou volbou Salomon/Atomic/Armada Shift. Dobrá manipulace s materiálem vázání vyžaduje, aby bylo vázání perfektně seřízené a abyste sami pravidelně kontrolovali jeho nastavení.
