Přenosový systém batohu byl pro testujícího pozitivním překvapením. Je úžasně pohodlný i při dlouhých zádech a těžkém nákladu, přestože délka zad 43 cm není nastavitelná a je jen středně dlouhá. Batoh má úzké ramenní popruhy a napínací popruhy, které fungují efektivně. Úsporný hrudní popruh vypadá velmi minimalisticky, protože je to pouze připevněná šňůrka. I přes poněkud nešikovné nastavení délky funguje dobře a na jeho používání si zvyknete.
Bederní pás se zapíná složitě a v rukavicích se špatně používá. Pozitivní je, že po zapnutí zůstává pevně utažený a nepovoluje se, což významně přispívá k podpoře nosného systému.
Úzký bederní pás a poutko na nohu typické pro airbagy jsou umístěny blízko sebe a mají tendenci se kroutit, pokud volně visí. V takových případech je nutné je nejprve rozplést. Kvůli jejich podobné úzké konstrukci hrozí jejich záměna. Spona bederního pásu je umístěna velmi daleko do strany. Když je batoh plný, může být obtížné na přezku dosáhnout, protože je obtížně dosažitelná s nataženou rukou, zejména když se batoh při otáčení horní části těla otáčí. Při sestupu nám přišlo velmi pohodlné, jistě i proto, že batoh je velmi lehký. Při výstupu bylo jeho nošení pozoruhodně nenáročné. Ovládání, například při přechodu do sestupu v prudkém svahu, bylo bezchybné.
Ačkoli je batoh plochý a poměrně malý, těžiště je při lehkém zatížení daleko od zad s vnější bezpečnostní přihrádkou, která je vždy plná. Neexistuje žádný způsob, jak zajistit obsah blíže k nosnému systému nebo zádům. Hlavní přihrádka se však obvykle rychle zaplní, takže to již není problém. Jízda lanovkou je stále lepší s jinými batohy, které lze stlačit. Stejně rychle ji lze opět složit. Společně se síťkou na helmu lze uložit i spodní držák na cepín a spodní poutko systému na nošení lyží, takže vše zůstane přehledné a uspořádané.
Horní držák na cepín je minimalistický, tvoří ho pouze jednoduchá gumička, ale svůj účel splní.
Držák na lyže je vhodný spíše na kratší vzdálenosti nošení. Při přenášení ve vzpřímené poloze na rovném terénu se paty rychle dostanou do kontaktu s konci lyží. U krátkých turistických lyží to může být menší problém. Bohužel není možné nosit lyže jako H- nebo A-rám, částečně kvůli absenci kompresních popruhů pro hlavní prostor.
Hlavní prostor lze použít pouze s dobrými "tetrisovými" dovednostmi", protože je třeba šikovně balit kolem systému Alpride a za lopatu a rukojeť. Velká termoska nebo objektiv se mohou stát výzvou. Nakonec se však na prodloužený jednodenní výlet vše vešlo. Ačkoli byl seznam sbalených věcí minimalistický, položky výbavy - například systém litého vázání, 2m lyže na 118 lyží a 1,5litrová láhev - byly celkově poměrně objemné.
Přihrádka na brýle nebo drobnosti se skládá pouze ze síťky a nachází se v horní části bezpečnostní přihrádky. Riziko rozbití brýlí nebo brýlí o rukojeť lopaty zůstalo naštěstí doposud teoretické. Další malá přihrádka se nachází uprostřed na vnější straně a pod vnitřní přihrádkou. Sem se však vejde opravdu jen něco plochého, co se opírá o čepel lopaty (například tabulka čokolády, což vidí vlastně každý).
Sparťanská výbava hlavní komory a systém Alpride ztěžují integraci hydratačního systému. Vysílačka se systémem hands-free přes ramenní popruh by se pravděpodobně vešla.
Systém airbag
Na začátku je patrný jeden nedostatek: systém EL2 lze víceméně aktivovat pouze tehdy, když je hlavní komora prázdná. Chcete-li jej aktivovat, musíte systém ventilátor-baterie-kondenzátor odhalit hluboko v batohu poněkud krkolomným zipem. Airbag lze aktivovat pomocí otočného spínače, který je třeba vytáhnout současně s pojistkou. Systém se zapíná slyšitelně bzučivým zvukem, který končí cvaknutím. Zvenčí je spuštění systému signalizováno rozsvícením tří LED diod, které by měly být viditelné přes černý síťovaný kryt. V případě nejistoty, například proto, že zvuk byl přehlušen hlukem sněhové radlice a LED diody nebyly kvůli oslňujícímu rannímu slunečnímu světlu patrné, indikuje kontrolní dioda nabíjení stav baterie příslušnou barvou blikáním v delších intervalech: Zelená znamená "OK", žlutá "Time to charge" a červená "Last chance". Více o tom za chvíli.
Uvolňovací rukojeť je zajištěna jednoduchým způsobem pomocí tenké, velmi pružné látky, která přechází přes rukojeť. Rukojeť se odkryje rozepnutím zipu na ramenním popruhu. S trochou trpělivosti to lze provést i v rukavicích. Jedná se o batoh pro praváky. Výšku rukojeti lze nastavit ve třech stupních, ale lidé s většími rameny si musí sáhnout téměř na uši. Uvolnění pravděpodobně funguje pouze při zavřené přezce na bocích, protože jinak se batoh pohybem směrem k rukojeti otáčí a není dostatečný odpor pro stisknutí oranžově zbarvené páčky. Foukač se nadechne do airbagu zvenčí malým otvorem ze síťoviny, suchý zip nad zipem se s "prasknutím" otevře a oranžový airbag se rychle zcela nafoukne.
Tlak se časem snižuje. Opětovné nafouknutí, které má probíhat každé 2 minuty, jsme nezaznamenali, ale ani tlak se nijak zvlášť nesnížil.
K vyfouknutí airbagu je zapotřebí zkušená ruka. Spínač vypouštění vzduchu pod jezdcem je třeba nejprve odkrýt a poté stisknout, zatímco druhou rukou se airbag stlačuje a skládá. S trochou cviku to však funguje docela dobře. V každém případě je nyní skládání airbagu intuitivní a rychlé. Zip, který kryje airbag, se nachází pod krytem na suchý zip. Stejně jako u všech srovnatelných airbagů se při rozvinutí airbagu "násilně" oddělí nezapínací zuby v horní části uprostřed. Pro obnovení původního stavu je třeba zip nejprve zcela otevřít. Poté stáhněte roletku zpět, znovu ji navlékněte a poté zip zcela uzavřete. Nakonec stiskněte záplatu se suchým zipem a uzavřete ji. Drobnou zvláštností, která nás zaujala, je pragmatický způsob, jakým Scott navrhl zapínání zipu. Konce zipu jsou zpočátku na vnější straně a jsou jednoduše zastrčeny pod tkaninu Dyneema v prostoru airbagu. S trochou odvahy to lze snadno provést jedním prstem. Nakonec přesvědčivé řešení, i když jsme byli zpočátku skeptičtí.
Vzhledem ke konstrukci se prostor airbagu nachází mezi nosným systémem a hlavní komorou a v závislosti na tom, jak svévolně je tato komora zavřená, se při nasazování batohu občas rozepne krycí zip airbagu. K odhalení airbagu stačila například přilba v síťce na přilbu, která byla v davu vytažena do strany.
Systém se nabíjí elektricky, velmi prakticky přes zásuvku USB-C. V případě, že je v batohu nainstalována síťka na přilbu, je možné ji vyjmout. Ta je přístupná přes jeden ze dvou zipů vedoucích k jednotce Alpride. Součástí dodávky je kvalitní kabel adaptéru USB-C na USB, který je díky svému úhlovému tvaru obzvláště praktický. Nabíjení na 12 V palubním zdroji WoMo fungovalo. Nevěnoval jsem pozornost přenášenému proudu 12 V zástrčky, ale nabití ze žluté na zelenou bylo možné za 6 hodin.
Funguje také napájecí adaptér z notebooku. A jak! Po nabíjení přes noc, které začínalo zeleným blikáním, svítila LED dioda žlutě i po pěti dnech každodenního používání a dokonce i poté, co jsem ji zapomněl na noc vypnout. Poté byl airbag zapnut a téměř zapomenut na čtrnáct dní na chladném a tichém místě. Když byl konečně vypnut a znovu zapnut, blikal varovně červeně. Přesto se kondenzátory slyšitelně nabily a o dva dny později se airbag při zkušebním spuštění opět úspěšně nafoukl. Druhý pokus s prázdnou baterií pak umožnil pouze poloviční nafouknutí, než napětí pro dmychadlo zkolabovalo. Životnost baterie a spolehlivost systému nasazení na nás udělaly dojem.
