Zítřejší sníh | Co jsou klimatické body zvratu?

Sláma, která láme velbloudí hřbet

V počátcích IPCC patřily klimatické body zvratu ještě k výstředním, extrémním vizím budoucnosti, které se hlavního proudu příliš netýkaly. To se od té doby změnilo. Body zvratu se již dávno dostaly do hlavního proudu klimatické vědy, a tím postupně i do veřejného diskurzu. IPCC definuje body zvratu jako body, v nichž dochází k nevratným změnám v klimatickém systému.

Z formálnějšího matematického hlediska jsou klimatické body zvratu bifurkacemi v kombinaci s hysterezí v dynamickém systému. Nebudeme zabíhat do podrobností, ale hystereze je důležitým pojmem pro pochopení principu kritických bodů, proto se jím budeme stručně zabývat: Zjednodušeně řečeno, hystereze označuje závislost stavu systému na jeho historii.

Představme si strmý zasněžený svah o sklonu 32°. Na tomto svahu dosud nedošlo k žádné lavině (stav systému 1: svah je neporušený). Nyní napadlo půl metru sněhu. To, zda se samovolně spustí lavina pod tíhou čerstvého sněhu, závisí na struktuře sněhové pokrývky, tj. na předchozí historii systému. Pokud je stará sněhová pokrývka příznivá, nemusí se nic stát. Pokud je však situace nepříznivá, například proto, že povrchová vrstva je slabá, lavina vznikne. Stav systému se tedy náhle a nezvratně změnil (stav systému 2: svah klesl)!

Takže hystereze: V závislosti na předchozí historii způsobují malé, postupné změny veličiny (např. čerstvého sněhu) malé, snadno předvídatelné změny v celém systému (zvýší se výška sněhu), nebo zásadní změnu stavu systému (lavina klesne). Kdy přesně dojde k té druhé, je u lavin stejně jako u klimatu předmětem určité nejistoty - víme zhruba, jak celá věc funguje a kdy začíná být kritická, ale kdy přesně se systém překlopí (při kolika centimetrech čerstvého sněhu se slabá vrstva prolomí?), není tak snadné předpovědět.

Proč jsou body zvratu tak důležité

Proč nás zajímá, kdy a kde dochází k lavinám? Když překročíme bod zvratu (lavina se spustí), nejistota budoucího vývoje se výrazně zvýší. Nevíme, zda nás lavina zasype nebo zraní, co se stane s našimi kamarády na skialpech a co bude dál. Jakmile se spolu s lavinou zřítíme z hory dolů, náš manévrovací prostor je také značně omezen: Pokud máme štěstí, můžeme ještě trochu zareagovat a zatáhnout za airbag nebo se pokusit dát ruce před obličej, abychom si udělali dýchací otvor, ale to je asi tak všechno. Když se lavina zastaví, musíme se s novou situací nějak vyrovnat, nemůžeme se jednoduše vrátit do předchozího stavu systému.

Riziko chápeme jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu a možných následků, u lavin stejně jako u klimatu. Úplné selhání AMOC je poměrně nepravděpodobné, ale globální důsledky by byly dramatické. Srovnání je zde trochu mimo, ale problém "nízká pravděpodobnost - vysoké následky" známe i z lavinové vědy. Jiné body zvratu mají vyšší pravděpodobnost výskytu s možná méně ničivými, méně přímými důsledky pro lidstvo. Příkladem může být úhyn korálů v důsledku zvyšující se teploty vody - některé korálové útesy již překročily bod zvratu. To mění místní ekosystém, ale nás jako obyvatele Alp se to zatím netýká. Jiné - tání velkých ledovců - jsou pravděpodobnější a mají také závažné důsledky (zvýšení hladiny moří o několik metrů), ale ty nejsou bezprostřední.

Společenské body zvratu

Klimatické body zvratu poskytují spoustu materiálu pro katastrofické filmy, ale propadnout fatalismu by byla špatná reakce. V mnoha oblastech je stále ještě prostor pro manévrování. Stále ještě můžeme přizpůsobit volbu trasy a rozhodnout se, že na lavinový svah nepolezeme. Myšlenka, že společenské změny mají také "body zvratu", od nichž se změny odehrávají mnohem rychleji a radikálněji, si v čím dál větší míře nachází cestu do diskuse o klimatických bodech zvratu - v neposlední řadě k boji proti fatalismu! Jedním z příkladů je klesající cena obnovitelných zdrojů energie, která snad v určitém okamžiku povede k tomu, že se politici konečně odvrátí od dotování fosilních paliv, protože se prostě stávají příliš drahými. Nové technologie budou postupně stále lepší a levnější (srovnejte: padá stále více čerstvého sněhu), až se v určitém okamžiku už nevyplatí používat nic jiného a energetický přechod bude dokončen (lavina se spustí/přechod na nový stav systému).

Postupná změna může v určitém okamžiku vyvolat systémovou změnu a způsobit, že pověstný sud přeteče - v dobrém i zlém.