Zítřejší sníh | Ledovce jako ekosystémy: rozhovor s ekologem Klemensem Weisleitnerem

LA: Jako ekolog se zabýváte vzájemnými vztahy v přírodě. Můžete stručně vysvětlit, co přesně ekologie zahrnuje?

KW: Ekologie je široký obor a je to v podstatě věda o rozpočtu přírody. Zahrnuje výměnu různých látek a systémů, jako jsou živiny, živé organismy nebo výměna energie. Nejlepším příkladem je zde jezero: může být prostorově ohraničeno, ale vždy dochází k výměně s okolním prostředím. Jako ekologové zkoumáme, jak v takových ekosystémech fungují procesy, toky látek a výměna s okolím.

Vaše pozornost je zaměřena na jezera a ledovce. Jak si čtenáři mohou představit vaši práci?

Přesně tak, pracuji v oboru ekologie vod a zabývám se sladkou vodou ve všech jejích formách a skupenstvích. Podle mého názoru je ledovec také vodní útvar, jen teče pomalu. Zabýváme se hlavně mikrobiální ekologií, tedy především výměnnými procesy mikroorganismů. Pozorujeme toho hodně, zejména z dlouhodobého hlediska, protože život v ledovci probíhá pomalu. Hodně času trávíme na cestách ve vysokohorských oblastech, na ledovcích, ale také v ledových jeskyních a ve vysokohorských a polárních oblastech. Výchozím bodem je vždy vědecká otázka, takže na ledovcích odebíráme vzorky a ty pak analyzujeme v laboratoři.

Změny klimatu skutečně ovlivňují naše místní ledovce. Co lze podle vašeho názoru udělat, aby ledovce neroztály?

Právě na tento typ otázek by vlastně byli vhodní odborníci glaciologové, protože my jsme biologové. Ale samozřejmě i my tuto problematiku velmi pečlivě sledujeme. Nedávno jsme informovali o ledovci Weißseespitze mezi Severním a Jižním Tyrolskem ve výšce 3 500 metrů a o tom, že zde ročně roztaje v průměru 0,6 metru ledu. Zabránit tomuto jevu nebo ho snížit mohou skutečně jen dlouhodobá opatření, jako je snížení emisí skleníkových plynů nebo minimalizace emisí CO2. To bude mít jistě nejtrvalejší účinek. Dnes však také víme, že i kdybychom přijali opatření nyní, mnoho ledovců již bude ztraceno. Větší ledovce by mohly přežít, pokud snížíme emise. Nejudržitelnějším přístupem proto není bojovat proti symptomům, ale řešit příčinu problému a omezit klimatické změny.

Tzv. ochranné fólie na ledovce se obvykle aplikují v lyžařských oblastech na ledovcích, aby se ledovec zachoval jako zdroj příjmů. Zapomněli jsme vnímat ledovec jako samostatný ekosystém?

Nemyslím si, že je tak snadné na to odpovědět, protože jsme si dlouho neuvědomovali, že ledovec je ekosystém. A nemyslím si, že si široká veřejnost dosud uvědomila, že ledovec je biotop. Ale my se to snažíme doložit našimi vědeckými poznatky, a jak jsem již řekl, ledovec není sterilní krajina, ale biotop. Vliv potahů a lyžařských areálů je samozřejmě lokální, ale vždy jde o kompromis: Co nám stojí za to, abychom zachovali ledovec nebo jeho část, protože je s ním spojen cestovní ruch a pracovní místa. Nikdy byste se na tuto problematiku neměli dívat izolovaně.

Fólie na ledovci mají své opodstatnění jako ochranné opatření, ale ne pro samotný ledovec, ale pro mnoho dalších oblastí, například pro zabránění tomu, aby se podpěry vleků vyklopily z ledu a převrátily. Úkolem je nyní jednoduše zjistit, zda lze vyvinout alternativy k současným ledovcovým fóliím, aby byl ledovcový ekosystém snad lépe chráněn. Z dlouhodobého hlediska nesmí jít o konflikt, ale vždy o udržitelnou spolupráci.

Pokračování na další straně --&>

V čem je tento ekosystém tak jedinečný?

Podle mého názoru je jedinečnost ledovcového ekosystému v tom, že stále skrývá tolik tajemství, která jsme ještě neobjevili. Stále ještě nerozumíme všemu, co se v ledovci děje. Kromě toho, že je to křehký ekosystém s mikroorganismy, které například fotosyntetizují, a mohou tedy ukládat CO2. Jako takové hrají významnou roli i v celosvětovém koloběhu uhlíku.

Jak již bylo zmíněno, organismy jsou důležité i z hlediska bioalbed a také s ohledem na biotechnologie. Tyto organismy jsou přizpůsobeny chladnému prostředí a mohly by například hrát roli při vývoji enzymů pro prací prostředky, které by účinně praly prádlo ve studené vodě. Existuje nespočet dalších potenciálů, které dosud nebyly rozpoznány. Proto je důležité těmto ekosystémům podrobněji porozumět.

Jaké jsou další možnosti, jak ochránit ledovce před táním a zároveň neohrozit ledovcový ekosystém? Například existují biologicky odbouratelné materiály, o kterých by se dalo uvažovat, ale biologická odbouratelnost také znamená, že se živiny dostanou do ekosystému, který je ve skutečnosti na živiny chudý. To není případ plastů. A tak musíme zvážit všechny možnosti: Přijmeme určitou úroveň emisí plastů, nebo se raději smíříme s tím, že takto měníme ekosystém chudý na živiny, protože do něj vnášíme více živin? Nemyslím si, že existuje dokonalé řešení. To, co může věda nabídnout, je poukázat na řešení a testovat je, ale myslím, že úkolem politiky je převést nové poznatky do opatření.

Ochranné fólie proti ledovci se používají i jinak jako geotextilie, například na mnoha stavbách. Měli bychom na to také myslet?

Kryty byly skutečně vyvinuty právě pro toto použití v pozemním stavitelství. Tam nepodléhají extrémním teplotním výkyvům, nedochází k vystavení UV záření ani jiným povětrnostním vlivům jako na ledovcích. Pro toto použití byly testovány. Byly provedeny studie, kdy byly kryty po 70 letech znovu vykopány, a výsledkem bylo, že jsou skutečně velmi odolné a vhodné pro tento účel. Přinejmenším z hlediska technologie materiálů.

Pro srovnání, všechny kryty na ledovci se musí vyměnit každé dva až tři roky. Jen v Tyrolsku je to 50 hektarů. Podle mého názoru mají větší opodstatnění na stavbách, ale je třeba si také položit otázku, zda nemá smysl vyrábět varianty, které obsahují jen málo maziva nebo vůbec žádné. Z ekologického hlediska by samozřejmě bylo žádoucí, aby vývoj materiálů směřoval k udržitelnosti.

Ve své práci jste přímo konfrontován s důsledky zimní turistiky. Myslíte si, že zimní sporty v dnešní podobě ještě odpovídají době?

Myslím si, že zimní sporty jsou nesmírně důležité a měly by se provozovat. Nelze jednoduše odpovědět ano nebo ne na to, jak přesně probíhají a zda odpovídají době. Myslím si, že je třeba se více přiklonit ke kvalitním zimním sportům a ne k masové turistice. A musíme prostě zajistit, aby cestovní ruch, který je pro Alpy jako podnikatelskou lokalitu nepochybně nesmírně důležitý, byl organizován udržitelným způsobem. Abychom toho dosáhli, musíme společně pracovat na řešeních a nejprve definovat body, které možná neodpovídají době. Na druhou stranu si myslím, že lyžování a lyžařská turistika jsou kulturním bohatstvím Tyrolska a Rakouska. Sám se s ní ztotožňuji a doufám, že mé děti a jejich děti budou moci toto kulturní bohatství stále zažívat.

Moc děkuji za rozhovor, Klemensi.

Podívejte se na následující fotogalerii, kde najdete více informací o Klemensově' práci: