Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Zítřejší sníh

Zítřejší sníh | Proč ochrana klimatu začíná na talíři

Úspora CO2 při snídani

21. 12. 2020
Lisa Amenda
Ochrana klimatu neznamená jen méně jezdit autem a spotřebovávat udržitelnějším způsobem. Ochrana klimatu často začíná u snídaně a sahá daleko za hranice večeře. Jsou však vegani lepšími ochránci klimatu? A proč bychom neměli zanedbávat půdu?

Na tomto místě si asi musím přiznat, že jsem dlouho zanedbával důležitý aspekt ochrany klimatu: své jídlo. Neřekl bych, že jsem jedl špatně nebo kupoval jen to nejlevnější z levného. Ale také jsem prostě nevěnoval důslednou pozornost biopotravinám. V určitém okamžiku se to změnilo. Nebyl to žádný konkrétní spouštěč. Jeden z mých bývalých domácích, bydlel jsem tehdy na statku uprostřed Modré země nedaleko Murnau, mi při stěhování řekl, že bych měl kupovat pouze biopotraviny, zejména pokud jde o cibuli a brambory. "Všechno ostatní je kontaminované pesticidy, to na talíři nechci," řekl mi, když jsem nasedal do auta. Kontaminované pesticidy?

Začal jsem pátrat. Pesticidy. Však víte, chemikálie, které od rostlin odhánějí hmyz, aby ochránily úrodu. Často se však nebere v úvahu, že zároveň pohánějí úhyn hmyzu, a jsou tedy nejen špatné pro přírodu a životní prostředí, ale také pro nás. To, že jsem se stal vegetariánem, přišlo až později. Hlavně proto, že nechci, aby kvůli mému jídlu umírala zvířata. A vím, že by mohl někdo přijít a říct, že stále jím sýry, a tudíž podporuji mlékárenský průmysl, tedy porážení telat. To je pravda a ano, právě ve chvíli, kdy toto píšu, se chci vzdát sýra ve své lednici. Navždy. Ale jako lidé nemáme všechno tak jednoduché a stejně jako téměř všude jinde se musíme smířit se střední cestou. Jak vidíte, toto téma je ve skutečnosti větší než krátký online článek. Proto se chci zaměřit na to nejdůležitější a v pěti bodech vám ukázat, proč ochrana klimatu začíná na vašem talíři:

Zítřejší sníh
presented by

Organické potraviny jsou skutečným ochráncem klimatu

Zemědělství se významně podílí na emisích skleníkových plynů. Například v Německu to v roce 2016 činilo celkem 65,2 milionu tun CO2, což představuje 7,2 % všech emisí CO2 v Německu. Pokud k tomu připočteme výrobu hnojiv, spotřebu nafty pro vozidla a stroje a také těžbu humusu a odvodňování slatinišť, podíl vzroste na 13 % emisí skleníkových plynů. Různé studie však ukazují, že ekologické zemědělství je ke klimatu šetrnější než konvenční zemědělství. Důvody jsou následující: Výroba hnojiv je energeticky velmi náročná a při jejich používání se uvolňuje oxid dusný. Ekologické farmy tyto látky nepoužívají. Kromě toho se v ekologickém zemědělství chová méně zvířat na hektar a krmivo pro zvířata nepochází ze zámoří, ale vyrábí se v regionu. To znamená, že místo orné půdy zůstává více travních porostů. Travní porosty mohou díky vyššímu obsahu humusu ukládat více uhlíku. Protože humus obsahuje mnoho organických sloučenin uhlíku, je také známý jako úložiště uhlíku.

Bio šetří hmyz = příroda

V roce 2017 ukázala studie z Krefeldu: Za posledních 30 let zmizelo 75 % hmyzu. A tím i 75 procent potravy pro ptáky, obojživelníky, netopýry atd. Kromě toho jsme na tomto hmyzu závislí i my a rostliny, které nám poskytují potravu. Důvody jsou následující: nedostatek stanovišť pro hmyz v důsledku záborů půdy, nehostinné soukromé zahrady (např. skalky) a monokultury a také používání pesticidů. Přibližně 30 % úhynu hmyzu je připisováno zemědělství, a to kvůli používání chemických pesticidů, jako je glyfosát. Tyto pesticidy v konvenčním zemědělství potřebujeme, protože udržují rostliny v pěstovaných monokulturách zdravé a chrání je před neúrodou. V ekologickém zemědělství se však tyto pesticidy nepoužívají. Když si tedy aktivně vybíráme potraviny z ekologického zemědělství, chráníme klima a přírodu.

Potraviny z rostlin jsou skvělé - ale čerstvé, prosím

Nebojte se, nemusíme se stát úplnými vegany. Rostlinné potraviny jsou však nejen prospěšné našemu zdraví, ale také opravdu dobré pro klima. Podle Ökotestu jsou největšími zabijáky klimatu všechny potraviny živočišného původu. Zejména máslo. Na výrobu jednoho kilogramu másla je potřeba 18 litrů mléka. A na hodně mléka je potřeba hodně krav. A krávy produkují hodně metanu, který má 23krát větší vliv na klima než oxid uhličitý. Na druhém a třetím místě je hovězí maso, sýry a smetana. Nemusíte se stát úplnými vegany, ale obvykle pomůže snížit spotřebu masa a živočišných produktů. Kdyby například všichni Němci teoreticky jedli 300 až 600 gramů masa týdně, jak doporučuje Německá společnost pro výživu, klesly by emise skleníkových plynů související s naší stravou již zhruba o devět procent. V kalkulátoru si můžete spočítat, kolik byste ušetřili emisí a vody a kolik zvířat byste mohli zachránit, kdybyste se stali například vegetariány nebo vegany. S rostlinnými náhražkami byste však neměli šílet. Čerstvé, přírodní a nezpracované potraviny jsou stále nejšetrnější ke klimatu.

Regionální a sezónní jsou král a královna

Nějak jsme si zvykli, že všechny potraviny jsou vždy k dispozici. Nejoblíbenějším příkladem jsou asi jahody v zimě. Položili jste si ale někdy otázku, zda je to vůbec nutné? Já ano. A proto mám už léta předplatné ekoboxu, který mi jednou týdně dodává sezónní a regionální ovoce a zeleninu. A ano, nejsem příznivcem pastináku a v zimě nesnáším zelí ani červenou řepu. Ale stejně si myslím, že tohle ovoce a zelenina chutná mnohem lépe a v kuchyni jsem díky nim kreativnější. Také nám pomáhá podporovat místní zemědělství. Regionální je široký pojem, ale pořád je lepší kupovat brambory z Německa než například z Egypta, kde se používá spousta vody, která tam není k dispozici. Sezónní ovoce a zelenina také šetří energii. Potraviny se totiž nemusí převážet daleko a nespotřebovává se energie na vytápění skleníků.

Zdravé klima = zdravá půda

Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí obsahuje jedna čajová lžička zdravé půdy více organismů, než kolik žije na Zemi lidí. V důsledku intenzivního zemědělského využívání však 45 % půdy v Evropě ztratilo značné množství organické hmoty, tj. humusu a půdních organismů. Jsou vypálené. Vyhořelé půdy. V důsledku přílišného zatížení, kterému jsme je intenzivním využíváním vystavili. Přitom jsou půdy tak důležité. Jak bylo popsáno výše, jsou důležitým úložištěm uhlíku. Pokud jsou v nerovnováze, nemohou už jako takové plnit svou funkci. Proto je důležité nakupovat potraviny od zemědělců, kteří se rovněž snaží udržovat půdu zdravou. Jedním z klíčových slov je zde regenerativní ekologické zemědělství. Tento přístup odmítá pesticidy a umělá hnojiva a zaměřuje se také na regeneraci půdy, a tím i biologické rozmanitosti. Toho se dosahuje prostřednictvím stále zelených polí. Neexistují žádná pole ležící ladem. Vzniká stále více malých organizací. Pozitivním příkladem je ekoregion Kaindorf v Rakousku. Mnoho malých solidárních farem se zabývá touto problematikou, možná je ve vašem regionu nějaká, kterou můžete podpořit.

Závěr

Stravování šetrné ke klimatu není žádná raketová věda, ale v současné době to znamená trochu více úsilí pro potraviny na vašem talíři. Pokud se nám to však podaří, můžeme přispět k dlouhodobé změně v zemědělství a tím i ke snížení emisí skleníkových plynů. A tím i k ochraně a zachování zimy!

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

Zítřejší sníh
presented by