Lisa Amenda: Sdružení "WET - Wildwasser erhalten Tirol" usiluje o zachování posledních nedotčených řek a potoků v Tyrolsku. Velmi kriticky se staví k rozšiřování vodní energie. Na první pohled vás možná napadne, proč? Vždyť vodní energie je obnovitelný zdroj energie. Co je na ní tak problematického?
Anna: Je třeba jasně rozlišovat mezi "obnovitelnou" a ekologickou/udržitelnou/zelenou: Vodní energie sice patří mezi obnovitelné zdroje energie, ale ve většině případů bohužel není ani ekologická, ani udržitelná. Každá forma výroby energie má nějaký dopad - ale ve srovnání se všemi ostatními obnovitelnými zdroji energie je negativní dopad vodní energie na životní prostředí masivně vyšší. Velmi zjednodušeně řečeno, problém vodní energie spočívá v tom, že řeka je propojený ekologický systém od pramene k ústí, v němž se sedimenty a živiny přenášejí po proudu a ryby chtějí migrovat proti proudu, aby se rozmnožovaly. Zásah, jako je vodní elektrárna, přeruší ekologickou prostupnost v obou směrech a má dopad na celý říční systém. Naproti tomu větrné turbíny a fotovoltaické systémy mají mnohem geograficky omezenější dopad. Kromě toho zejména přečerpávací elektrárny odvodňují celá údolí a mají také masivní dopad na půdu, protože kvůli nádržím jsou zaplavována další údolí. Z těchto nádrží se pak také uvolňuje metan. Níže po proudu elektráren pak ekosystém trpí nepřirozenými přívaly vody způsobenými splachovacími procesy.
Vědci se nyní do značné míry shodují: vodní energie se zdaleka nedá považovat za "zelenou" energii a měla by se využívat, pokud vůbec, jen ve výjimečných případech a s nejvyšší opatrností. To si pomalu, ale jistě uvědomuje celý západní svět. Namísto spouštění nových vodních elektráren se řeky renaturalizují a přehrady se ruší. Vodní energie je málokdy nejudržitelnějším nebo nejrozumnějším řešením - bohužel je však téměř vždy nejvýhodnější. To, že se rozšiřování vodní energetiky stále ve velkém prosazuje, se děje pouze v zemích, kde nefungují demokratické systémy a kde není dostatečně chráněno životní prostředí a kde to mají velcí zahraniční investoři snadné - a v Tyrolsku.
V podstatě už je elektráren dost.
I když toto všechno ponecháme stranou, velkým problémem vodní energetiky je, že míra jejího rozšíření je nyní celosvětově a zejména v Tyrolsku příliš vysoká. Říční ekosystémy jsou nejvíce znečištěnými a nadměrně využívanými ekosystémy na světě a sladkovodní druhy jsou nejvíce ohroženy vyhynutím. V Tyrolsku je více než 1000 vodních elektráren a téměř neexistuje potok nebo řeka, kde by nebyla alespoň jedna vodní elektrárna - obvykle jich je několik. Ötztaler Ache je nejen tyrolskou, ale i rakouskou poslední velkou ledovcovou řekou, která ještě nebyla masivně odkloněna.