Promítání filmu a PowderPeople | Ialakha Heli Hoffmann a Sammy Theurer

Ciao Sammy, ciao Heli,

teď jsme viděli Ialakhu a gratulujeme vám k jejímu dokončení a také k velmi zdařilé filmové adaptaci! Nejdřív se tě zeptám na jednu hloupou otázku, jak to dopadlo s těmi psy? Vypadá to, že jsi začal se dvěma a vrátil ses se čtyřmi!"

Sammy: No, psi jsou v Gruzii věc. Jsou všude a obvykle následují lidi, kteří jim připadají nejzajímavější. A když jsme míjeli skupinu stavebních dělníků, přidali se k nim další dva psi (možná právě proto).

Heli: Bohužel, příběh stavebních dělníků se do filmu nedostal. Vlastně jsme předpokládali, že na traverzu nepotkáme živou duši. Pátý den jsme kvůli nedostatku sněhu v údolí museli většinu dne bootovat. Najednou jsme údolím zaslechli hluboké troubení, ale zprvu jsme nevěděli, odkud přichází? Z lodi? Tady nahoře asi ne. Takže to musí být nákladní auta. A taky že ano: díky mírné zimě už byla průjezdní silnice do Ushguli částečně sjízdná a opravy už byly v plném proudu. A ať jsme chtěli, nebo ne, odtamtud nás následovali další dva psi. Protože nám dva psi stačili, snažili jsme se zbylé dva poslat pryč. Zpočátku se nám to dařilo. Ale když jsme po několika hodinách postavili stany, vrátili se. Zpočátku to "našim" dvěma psům vůbec nepřipadalo vtipné.

PG: Děkuji, že jste to hned objasnil. Další otázka, upřesnění, co znamená Ialakha?

Sammy: IALAKHA je svanské slovo. Svansky se mluví v oblasti Svanetie a je to něco jako zdejší rétorománština. V překladu to znamená něco jako: Všechno, co jsi, co cítíš, to jsi ty - a můžeš z toho mít radost! - Jakoby náhodou přesně motto našeho projektu.

PG: Sammy, dovol, abych se k tobě vrátil jako první. Jak jste se dostal k natáčení v přírodě a zejména k natáčení Ialakhy? A kromě natáčení, jaké jsou tvé vlastní zájmy v horách?"

Sammy:K natáčení v přírodě jsem se dostal přes horolezectví. Jeden ze svých prvních filmů jsem ale natočil už na začátku, a to o výrobci lyží z Freiburgu. A protože mou největší vášní byla vždycky zima a hory, o to víc mě potěšilo, že jsem mohl tuto zimu spojit práci a kariéru a realizovat svůj první "opravdový" lyžařský dokument!"

PG: Zdá se, že za tímto počinem stojí Heli. Jak bys ho popsal ve třech větách bez čárky?

Sammy: Heli si bere věci do hlavy a pak je realizuje. Klidný a vyrovnaný, ale vždy soustředěný. Ideální partner pro jakýkoli projekt v horách.

PG: Heli, co můžeš nabídnout? Jak bys popsal sám sebe a jak jsi přišel na myšlenku Ialakhy? Cestoval jste už někdy po Kavkaze? Jaké jste měl ambice pro Páteřní stěny?

Heli: No, s tím bych souhlasil. Když už si nějaký projekt v hlavě promyslím příliš mnohokrát, musím si ho vyzkoušet. V Gruzii jsem byl několikrát. Poprvé jsem tam absolvovala dobrovolnický sociální rok s jednou nevládní organizací. Během toho roku jsem poznal místní hory a také několik velmi dobrých přátel, kteří zde byli také na Traverze.
Spouštěčem projektu byla páteřní stěna, zasněžený svah, který se táhne jako úzké prsty od vrcholu směrem ke dnu údolí a který jsme v zimě 22/23 sjížděli na lyžích. Když jsme s Levim objevili na mapě další její část, přirozeně se zrodil nápad prozkoumat tuto oblast ještě hlouběji.

PG: A jak jste se se Sammym jako filmařem seznámili a jak byste ho popsali ve třech větách?"

Heli: Sammy a já jsme se před několika lety seznámili díky lezení. Od té doby jsme už realizovali několik sportovních projektů, ale většinou ne na filmovém plátně. Když jsem Sammymu řekl o svém nápadu na tento projekt, chtěl ho samozřejmě realizovat jako dokumentární film.
Když si Sammy stanoví nějaký cíl, dělá vše pro to, aby ho realizoval co nejdokonaleji. Tato perfekcionistická realizace někdy znamená, že jiné věci jdou stranou, například jeho snowboardové boty, které jsou stejně důležité. (smích)

PG: Sammy, zpátky k tobě, jako filmař máš zátěž navíc, jak z hlediska časové investice, tak z hlediska váhy, jak se s tím vyrovnáváš?"

Sammy: Dávám hodně na ostatní (smích). Ale vážně, protože to dělám na plný úvazek, mám tu čest, že tu horu úkolů, kterou tak velký projekt obnáší, mohu nazývat svou prací. A i když je někdy těžké si této výsady ve stresových fázích vážit, nakonec vím, pro co to všechno dělám!"

PG: Cestovali jste v šesti lidech, což se může zdát na takový podnik hodně. Jak se skupina dala dohromady? Co říkáte na další čtyři?

Sammy:Šest lidí byla pro nás předem horní hranice. Menší skupina by se určitě lépe organizovala a rychleji rozhodovala. Velkým plusem však bylo, že jsme se mohli podělit o váhu vařičů, stanů atd. a odlehčit si navzájem podle toho, jak jsme se v daný den cítili. To bylo velmi užitečné i pro mě jako filmaře. Nemusel jsem s sebou tahat všechny baterie sám.

Heli: Poměrně rychle jsem si uvědomil, že by nás nemělo být méně než čtyři pro případ, že bychom se dostali do nouzové situace. Ale taky ne víc než šest, pak se zase zpomalí. Levi a Eva jsou v Gruzii celou sezonu a já už s nimi absolvoval několik divokých výletů. Mají také podobné smýšlení jako já - rádi zkoušíme věci a jsme nadšeni průkopnickým duchem, který dává vzniknout takovému projektu. Je to vzrušující pocit, když dopředu nevíte, jestli všechno vyjde tak, jak jste si představovali.
Zura je gruzínský kamarád, který je také mimořádně zdatný v horách a po celou sezónu pracuje jako průvodce. Sammy se k nám připojil z domova jako filmař a dobrý parťák na túry a Yessi, Sammyho kamarád, naskočil v krátkém čase. Normálně pracuje jako lyžařská instruktorka a zkoumá lyžařská jádra. Takže jsme všichni měli silný vztah ke skialpinismu.

PG: Jaké závěry jste vyvodili z konceptu traverzu? Založili byste nyní raději základní tábor s větším komfortem, časem a flexibilitou, nebo je traverz vždy lákavější?"/strong>

Sammy: Základní tábor by měl tu výhodu, že by to byly "jen" 1-2 dny chůze s těžkými batohy na velkých pulkách. Nicméně i tak mi přijde způsob přechodu velmi zajímavý. Možnost dostat se v zimě do nejodlehlejších míst a tam freeridovat je prostě skvělá! Podařilo se nám vyjet na lyžích na svahy strmé až 40°, což je s pulkami vždy obrovská námaha a bez kladky jen stěží možná. Poučení pro příště: Potřebujeme lehkou alternativu pulky, abychom mohli tahat batoh za sebou na rovných úsecích. Moje kyčle a ramena by na delší vzdálenost opravdu neunesly váhu na zádech.

PG: Tak snad ještě o kulturních nebo i politických podmínkách vaší společnosti v Gruzii. Jak byste popsal tamní kulturu? Vypadá to, že vás přivítali s otevřenou náručí. Udělal jsem si jen malý průzkum. Zdá se, že Gruzie je politicky rozdělena mezi vládní vazby na Rusko a opozici a prezidenta, kteří jsou pro vstup do EU. Slyšela jsi o tom něco nebo jsi něco cítila?"

Heli: To jsi zkoumala správně! Vzhledem k tomu, že Rusko také okupuje dvě gruzínská území a mezi oběma zeměmi už došlo k násilným střetům, tamní většina se k Rusku nechová příliš přívětivě. Válka na Ukrajině Gruzíncům v tomto ohledu na náladě nepřidává, i když to také znamená, že do Gruzie imigrují ukrajinští i ruští uprchlíci. Ti první jsou velmi vítáni, ti druzí už tolik ne.
My jako němečtí turisté jsme vždy vítáni a lidé v Gruzii jsou nesmírně pohostinní a vždy se vám dostane velmi vřelého přijetí. Vzhledem k tomu, že já a několik dalších lidí z týmu pravidelně pobýváme v Gruzii během zimní sezóny, zemi už docela dobře známe a máme své kontaktní body, což nám plánování takové expedice značně usnadňuje.

PG: A na závěr: navštívíte Kavkaz ještě někdy, a pokud ano, kdy? I v druhé polovině roku? Nebo jaké jsou vaše projekty na zimu v Alpách? Nebo se chystáte v nejbližší době odletět na skutečnou Aljašku?

Sammy:Nápady určitě jsou! Zatím ale není nic konkrétně naplánováno, stále hledáme podporu pro další projekt. Určitě by přicházela v úvahu IALAKHA 2. Nakonec jsme vlastně museli opustit 95 % řádků. To doslova volá po dalším pokusu. Zároveň se mi líbí myšlenka přizpůsobit tento styl jiným terénům. O Aljašce už byla řeč. Do té doby budeme co nejvíce cestovat po Alpách a na Silvestra se na pár dní utáboříme na sněhu.

PG: Děkujeme za tvůj čas a přejeme ti hodně štěstí při dalších foceních a dobrodružstvích!

Následují galerie s analogovými fotografiemi Evy Stříbrné a pak ty od Sammyho.

Ialakha!